Předsevzetí]Začal rok 2014 a každý nebo alespoň většina z nás si dává předsevzetí. Ano, ruku na srdce a řekněte si, kolik z vás si nějaké to předsevzetí dalo. Většina z nás si dává předsevzetí typu – přestanu kouřit, zhubnu, budu více sportovat, budu žít zdravě, najdu si lepší práci, postavím dům, ožením se a další.

Toto je pouze několik předsevzetí, které si každoročně na začátku roku každý z nás dáváme. Nicméně je zde na místě otázka – jak si toto svoje předsevzetí udržet? První dny co si dáme předsevzetí na něm usilovně pracujeme, makáme a snažíme se – ale po týdnu naše nadšení bohužel upadá a vytrácí se. Jak si tedy udržet svoje předsevzetí?

Nejlepší je se domluvit například ve více lidí a každý říci nějaké předsevzetí, nebo věc, které by chtěl každý z vás v novém roce dosáhnout. Když si dáte předsevzetí ve více lidech, vždycky je tam nějaká motivace, která vás žene kupředu a snažíte se být lepší, než lidé ve vašem okolí.

Sdílené předsevzetí

Pokud si dáte předsevzetí jenom vy sami a nikomu ho neřeknete, že pouze mizivá šance, že vaše předsevzetí na nový rok dodržíte a budete se mi plně věnovat. Ale ve skupině je to něco jiného – lidé vás určitým způsobem motivují, ženou dopředu, ale také vás na druhou stranu i kontrolují, což je pro vás to nejdůležitější.

Závěrem je tedy nutné říci, že začátek nového roku doslova vybízí k předsevzetí, které si člověk dává. Není se potřeba bránit novým předsevzetím, ale pokud ho chcete opravdu dodržovat a splnit si ho – je nejlepší plnit svoje novoroční předsevzetí v kolektivu lidí, kteří si shodně jako vy nějaké to předsevzetí dali.

Jednak nad sebou máte určitou kontrolu a vaše výsledky někdo může sledovat, hodnotit a také váš pochválit – což je ta největší motivace, jakou si vůbec člověk může přát. Motivace a hlavně kontrola jsou důležité věci, které jsou nesmírně potřené při plnění předsevzetí. Vše je tedy na vás a vaše předsevzetí máte plně ve svých rukou a je pouze na vás, jak si za svým cílem tvrdě půjdete a jak se ho budete snažit dodržet.

Maliník]Správný název pro maliny je ostružiník maliník. Jde o dvoumetrový opadavý keř. Lesní malina má rada slunné místo a maliník, který pěstujeme na zahradě, také není náročný. Snese slunce i polostín. Vyšlechtěny jsou i druhy, které rodí až dvakrát ročně. Existují také různé barevné odrůdy malin – bílé, fialové, růžové nebo žluté.

Maliny lidé znali už v neolitu. Pěstovat se však začaly až v 16. století a dnes jsou oblíbeným keřem mnoha zahrádkářů. Maliny nejčastěji rostou na slunných stráních na okrajích lesů.


Maliny obsahují třináct procent jednoduchých cukrů, minerální látky, velké množství vitamínu C, vitamínu A, P, karotenu a vitamínů skupiny B. Dále obsahují kyselinu jablečnou, vinnou citrónovou, mravenčí a glykosidy. Obsahují také mnoho pektinu, tříslovin a rostlinných barviv.

U maliníku nejsou však zdravé jen maliny, ale také listy maliníku. Nejvhodnější doba pro sběr je květen, můžeme je však sbírat od června do září. Listy by se měly rychle sušit a měly by si zachovat původní barvu, proto je nutné je chránit před světlem. Malinové listy jsou vhodné také do směsi čajů a odvarů.

Maliny jsou močopudné a žlučopudné. Pomáhají ke zlepšení zraku a zlepšují přísun výživných látek. Dobře působí při anémii, snižují vysoký krevní tlak, pomáhají na problémy s močových měchýřem, při silné menstruaci, při krvácení z nosu a dásní, ovlivňují pružnost kůže, dodávají vlasům lesk, podporují imunitu a čistí střeva.

Maliník: Víc než jen chuť

Každý si vzpomene na léto a vůni a chuť malin. Často bývají vysazeny na zahrádkách, kde nám zpestřují pobyt. Nebo můžeme na maliny narazit v lese, kde jsou ještě mnohem chutnější. Lesní maliny však rostou daleko od sebe, jsou daleko od domu, jsou malé, neumyté, červivé anebo sesbírané. Zatímco na zahrádce mohou být maliny vždy po ruce a růst vedle sebe. Ke konci léta maliny sice ještě plodí, ale chladná rána udělají své a to, že maliny začnou ztrácet své chuťové parametry a nejsou už tak dobré. Příroda je však umí dobře vystřídat jablky. Maliny se užívají k úpravě bylinných směsí a k výrobě sirupů, marmelád, ale i vín a dalších nápojů. Často jsou maliny ozdobou dezertů a to zejména v horkých letních dnech.

Plody z maliny se využívají ke zlepšení chuti k jídlu, při nechutenství, také pro léčivé čaje, při horečkách, pocení, zánětech hrtanu a také při revmatismu a dně. Maliny se také dříve jedly při tuhé stolici.

Sirupy a marmelády se připravovaly také pro tyto účely. Rozmačkané maliny se propasírovaly sítem, aby se zbavily zrníček a po přidání stejného množství cukru se vařením snížil obsah vody na potřebnou konzistenci, odebírala se také pěna, která se konzumovala zvlášť. Poté se sirup dobře uzavřel a v zimě byl znovu najitý.

Na litr sirupu se také dříve přidávalo pět litrů převařené vody a dalo se to do demižonu kvasit s vinnými kvasinkami. Poté se vykvasilo malinové víno, které se užívalo při kašli, nachlazení, teplotách, bolestech v krku, astmatech a depresích.

Maliny mají také antibakteriální, antimikrobiální a antioxidační účinky.

Srdcové jablko]Jablko je typický představitel českého ovoce. Kdekoho může napadnout, že jde o ovoce obyčejné a málo atraktivní. Ale právě obyčejné jablko je zdrojem potřebných vitamínů a látek, které jsou pro naše tělo příznivé.

Jedna lidová moudrost dokonce tvrdí, stačí jedno jablko denně a člověk může zůstat zdravý. Jablko jako surovina má navíc mnoho různých využití. Dá se konzumovat syrové, sušené, ale také v teplé kuchyni.


Jablko známe především jako představitele hříchu a to z Bible. Mnoho symbolů jako královské moci představovalo právě jablko. Z jablek se vytváří mošty, džusy, džemy, čaje i kompoty. Co je skutečně na jablku zajímavé je, že po konzumaci jablka, jeho aromatické látky prostupují naším tělem a uvolňují se do okolí. Můžeme proto vonět po jablku. Například vlasy jsou často částmi těla, které tyto vůně vylučují.

Odkud k nám přišlo jablko? Dodnes to není zcela jasné, nejpravděpodobněji asi z oblasti Kavkazu, Íránu a Turkmenistánu. Jablko se šířilo 2000 let po celém světě, až skončilo v Řecku. V Římě jablka hojně pěstovala a znali až 17 odrůd jablek.

Jabloň se na jaře obaluje květy a dozrává na konci léta a na podzim. Podzimním jablkům se říká jonatány. Jablka mají obyčejně kulovitý tvar, některé mohou mít v průměru až 15 centimetrů. Slupky jablek se mohou lišit, mohou být zelené až sytě červené, nebo mix mezi tím. Pozdní odrůdy, například jonatány, se dají dobře skladovat až do jara. Než však jabloň začne plodit, trvá to zhruba 4 až 5 let.

Údajně měli lidé jíst jablko už 3500 let před Kristem.

Jablko: Prevence proti rakovině

Jablko by se nemělo ztrácet mimo náš jídelníček, jen proto, že působí tak obyčejně a neexoticky. Jablko je starý dobrý pomocník, který pomáhá na různé zdravotní neduhy. Například je to dobrý bojovník s cholesterolem, ledvinovými kameny a ledvinovým pískem. Pomáhá při problémech se zácpou a dokáže člověka odvodnit od přebytečné vody, která se zadržuje v těle.

Při problémech s ledvinami se doporučuje jablečná kůra a to minimálně 3 denní, která však může trvat i několik týdnů. Jablko napomáhá i k dezinfekci ústní dutiny. Šťáva z jablek napomáhá pročistit organismus. Napomáhá při boji s revmatismem. Také chrání mozek před Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou a je prevencí proti rakovině.

Dokonce snad i matky, které během těhotenství jí hodně jablek, snižují riziko astmatu u svých dětí. Jablka však musí jíst syrová. Jablečný ocet je známý jako odbourávač tuku. Navíc jablka napomáhají správné krvetvorbě, také působí protizánětlivě proti nachlazení a chřipce. Navíc jsou jablka bohatá na vlákninu a draslík. Džus z jablka napomáhá ke správnému fungování srdce, jablko, které se navíc neloupe je dobré na dásně. Koupel s olejem z jablka nebo i jablečný čaj napomáhají k relaxaci a pomáhají při problémech se spánkem. Jablečný ocet navíc napomáhá v boji s akné.

Pomáhají ke správné činnosti mozku, na správný chod nervového systému, na trávicí soustavu. Jsou prevenci od onemocnění dna. Mají v sobě plno vitamínů, málo kalorií a dodávají energii.

Nepřehlédněte:

• Jablečná vláknina

Nemoc]Pro podzimní období jsou typické také nemoci, s kterými se musí náš organismus vyrovnat. Mezi takové typické onemocnění patří zánět sliznice dýchacích cest, tedy především nosohltanu. Její příčinou je často infekce, která je vyvolaná viry a bakteriemi.

Když dojde k této infekci, objeví se typické příznaky, které trvají tři až sedm dní. Potom nadchází další fáze onemocnění, která se označuje jako bakteriální. Onemocnění horních dýchacích cest často provází také rýma. K dalším problémům patří často neprůchodnost nosu, kýchání, zvýšená teplota, bolesti v čele a dráždivý kašel. Pokud se tato nemoc včas nevyléčí, je možné, že dojde k zánětu vedlejších nosních dutin, které se často nemohou léčit jinak než antibiotiky a jde o velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Toto onemocnění se dá spolehlivě rozpoznat a to právě bolestí čela a v okolí očí a také hnisavým výtokem z nosu. K zánětu dutin se často přidává i zánět středního ucha, průdušek nebo plic.


Kašel je u této nemoci často doprovodným jevem. Je to zároveň i obranný reflex těla, který slouží k průchodnosti dýchacích cest. Často se tak snaží tělo prostřednictvím kašle odstranit hlen, který se špatně vykašlává.

Na všechny tyto nemoci však lze použít i přírodní medicínu a to buď jako doplněk k léčbě nebo i jako podporu či prevenci. Preventivně je dobré přes zimní období nasadit přípravky, které podporují náš imunitní systém, například vitamín C, ženšen, echinaceu, rakytník řešetlákový, hlívu ústřičnou, beta-glukany.

Léčivé rostliny a houby mají příznivý efekt na naše zdraví a je to díky působení celého komplexu obsažených látek. Řada rostlin působí jako antioxidanty a likvidují nadbytečné volné radikály v organismu. Všechny přírodní přípravky lze užívat jako doplněk celkové léčby horních cest dýchacích k posílení imunity a lehčímu průběhu nemoci. K průchodnosti nosu a zlepšení stavu sliznic lze doporučit spreje s Aloe vera nebo mořskou solí.

Ke zmírnění kašle lze využít řadu léčivých rostlin, které se mohou pít jako čaj nebo užívat jako extrakt v přírodních přípravcích. Důležitými látkami v bylinkách jsou slizy, silice a saponiny. Slizy obsahuje například jitrocel kopinatý nebo sléz lesní. Podporují vykašlávání a přispívají k jeho zklidnění. Také tymián a mateřídouška pomáhají k vykašlávání, často se jejich silice užívají i v aromaterapii.

Flavonoidy, třísloviny a saponiny, které jsou pro léčbu kašle a zánětu dutin důležité, obsahuje divizna velkokvětá. Ta pomáhá na suchý i vlhký kašel. Hleny rozřeďuje a pomáhá k jejich vykašlávání, což pomáhá i k produktivnímu kašli. Pomáhá sliznici dýchacích cest, na kterých udělá ochranný film, který brání jejímu vysychání.

Už naši předci věděli, že když je zle, pomáhá nám příroda. Nejen jako prevence, ale i jako hlavní lékař. Všechny nemoci nelze zvládnout přírodními přípravky, ale mohou být dobrou doplňující léčbou.

Děčínský zámek

Zámek Děčín]Poslední týdny zbývají do dokončení rekonstrukce jižního křídla Děčínského zámku. A již si místní lidé a převážně ti, co pracují na rekonstrukci vypráví o podivných věcech, které doprovázejí rekonstrukci zámku. Tamní zámek se vypíná na skále nad řekou Labe. Místní si vypráví i o šlechetné Bílé paní. Ale co znepokojuje dělníky, je hlavně podivný hluk, který se line z podzemní chodby. Několikrát se zde lidem zjevil i poklad, který rázem zmizel. Říká se, že jej zde ukryly předkové rodu Thunu, který pocházeli z Tyrol. Vědci zde také hledají bájný modrý kámen, který oplývá magií. Jenže ten dle legendy hlídají tajemní duchové hor. Na zámku můžete ve večerních hodinách potkat i několik bludných duší vojáků. Lidé se bojí vycházet, když na Labe padne mlha. To prý mají mocnosti velkou sílu.

Trutnovský drak

Trutnov]Trutnov, město draka, tak se mu mezi místními říká. Legenda praví, že v dnešní Dračí uličce byla přemožena ve své sluji Saň, která ohrožovala místní obyvatelstvo svým řevem, zápachem a krutostí. V 16.století byla zaznamenána legenda, kdy byla saň přemožena družinou bájného zakladatele města Albrechta z Trautenbergu okolo roku 1006. Od té doby se drak stal symbolem města. Místní ale tvrdí, že drak je ještě někdy slyšet ze vzdálených hor, kde prý má svou novou sluj. Možná to bylo mládě co se zachránilo, možná je to jen legenda, co pokračuje dále.
Staré pověsti také vyprávějí, že pahorek, pod kterým bylo dračí doupě se stal klíčovým bodem pro vyměření vznikajícího města. Dodnes se Trutnovským lidem říká, Dračí lidi.

Nepřehlédněte:

• Česká strašidla a místa kde straší – díl I. – Šluknovsku, Žandov, Benešov.