Maliník]Správný název pro maliny je ostružiník maliník. Jde o dvoumetrový opadavý keř. Lesní malina má rada slunné místo a maliník, který pěstujeme na zahradě, také není náročný. Snese slunce i polostín. Vyšlechtěny jsou i druhy, které rodí až dvakrát ročně. Existují také různé barevné odrůdy malin – bílé, fialové, růžové nebo žluté.
Maliny lidé znali už v neolitu. Pěstovat se však začaly až v 16. století a dnes jsou oblíbeným keřem mnoha zahrádkářů. Maliny nejčastěji rostou na slunných stráních na okrajích lesů.
Maliny obsahují třináct procent jednoduchých cukrů, minerální látky, velké množství vitamínu C, vitamínu A, P, karotenu a vitamínů skupiny B. Dále obsahují kyselinu jablečnou, vinnou citrónovou, mravenčí a glykosidy. Obsahují také mnoho pektinu, tříslovin a rostlinných barviv.
U maliníku nejsou však zdravé jen maliny, ale také listy maliníku. Nejvhodnější doba pro sběr je květen, můžeme je však sbírat od června do září. Listy by se měly rychle sušit a měly by si zachovat původní barvu, proto je nutné je chránit před světlem. Malinové listy jsou vhodné také do směsi čajů a odvarů.
Maliny jsou močopudné a žlučopudné. Pomáhají ke zlepšení zraku a zlepšují přísun výživných látek. Dobře působí při anémii, snižují vysoký krevní tlak, pomáhají na problémy s močových měchýřem, při silné menstruaci, při krvácení z nosu a dásní, ovlivňují pružnost kůže, dodávají vlasům lesk, podporují imunitu a čistí střeva.
Maliník: Víc než jen chuť
Každý si vzpomene na léto a vůni a chuť malin. Často bývají vysazeny na zahrádkách, kde nám zpestřují pobyt. Nebo můžeme na maliny narazit v lese, kde jsou ještě mnohem chutnější. Lesní maliny však rostou daleko od sebe, jsou daleko od domu, jsou malé, neumyté, červivé anebo sesbírané. Zatímco na zahrádce mohou být maliny vždy po ruce a růst vedle sebe. Ke konci léta maliny sice ještě plodí, ale chladná rána udělají své a to, že maliny začnou ztrácet své chuťové parametry a nejsou už tak dobré. Příroda je však umí dobře vystřídat jablky. Maliny se užívají k úpravě bylinných směsí a k výrobě sirupů, marmelád, ale i vín a dalších nápojů. Často jsou maliny ozdobou dezertů a to zejména v horkých letních dnech.
Plody z maliny se využívají ke zlepšení chuti k jídlu, při nechutenství, také pro léčivé čaje, při horečkách, pocení, zánětech hrtanu a také při revmatismu a dně. Maliny se také dříve jedly při tuhé stolici.
Sirupy a marmelády se připravovaly také pro tyto účely. Rozmačkané maliny se propasírovaly sítem, aby se zbavily zrníček a po přidání stejného množství cukru se vařením snížil obsah vody na potřebnou konzistenci, odebírala se také pěna, která se konzumovala zvlášť. Poté se sirup dobře uzavřel a v zimě byl znovu najitý.
Na litr sirupu se také dříve přidávalo pět litrů převařené vody a dalo se to do demižonu kvasit s vinnými kvasinkami. Poté se vykvasilo malinové víno, které se užívalo při kašli, nachlazení, teplotách, bolestech v krku, astmatech a depresích.
Maliny mají také antibakteriální, antimikrobiální a antioxidační účinky.
