Křišťálová koule]Počátky věštění najdete už ve starověku. Určitě si velice dobře vzpomínáte na delfskou věštírnu ze starořeckých pověstí. Tamější kněžky se snažily navnadit poutníky, aby přišli a poptali se na svoji budoucnost. Získaným věštbám věřili a kladli na ně důraz. Středověk, ve kterém měla na všechno zásadní vliv církev, se naopak k věštbám stavěl skepticky a považoval je za našeptávání ďábla. Novověk je ale k věštbám mnohem otevřenější.

Otevřete se intuici

Objevuje se spousta různých způsobů věštění, z nichž si každý může vybrat ten, se kterým nejlépe souzní. Někdo věří karetním obrázkům, jiný kávové sedlině nebo křišťálové kouli. Nechte se vést, co je pro vás nepřitažlivější, co vám nejvíce sedí. Nesmíte si ale myslet, že každý může naučit věštit na povel. Věštění není věc, která se dá nabiflovat jako látka do školy. Vyžaduje schopnost vcítit se, nechat se vést intuicí, hledat souvislosti i tam, kde nejsou na první pohled postřehnutelné. Potom budete vidět dál a můžete v sobě věštecké schopnosti postupně objevit.

Nikdy neměňte, co uvidíte

Jak probíhá věštění z křišťálové koule? Věštec především potřebuje tichou místnost, kde se světlené podmínky podobají lehce oblačnému či deštivému dni. Koule se pokládá na polštářek z černého sametu a také se sametem obkládá. Toužíte-li v sobě odhalit schopnost vidět do budoucnosti, soustřeďte se, upřete na kouli klidný pohled. Nejprve dělejte sezení desetiminutové, později ho můžete prodlužovat, nemělo by ale trvat déle než hodinu. Ve chvíli, kdy se křišťál zakalí, objeví se v něm mihotající světélka, rodí se vize. Zakalení se mění ve zdání modrého oceánu a na něm najdete jasné obrazy. Můžete vidět dva druhy vizí, buď symbolické, třeba v podobě lodi nebo i celé scény. Nechte vize plynout, nesnažte se je měnit. Určitě vás zaujme, že mezi slavnými věštci jsou i ti, kteří používali křišťálovou kouli, například Nostradamus nebo John Dee.

Baobab]Baobab je africký strom, který je oblíbený pro svůj poetický název, ale hlavně pro svůj zajímavý tvar a dlouhověkost. Baobab prstnatý, jak se někdy češtině překládá jeho latinský název, patří do čeledi slézovité. Má nápadně tlusté kmeny a opadavé listy. Roste v oblastech se suchým podnebím, proto ho nejvíce najdete na africkém Madagaskaru, ale i jinde v Africe. Roste dokonce i v severozápadní Austrálii.

Jde o opadavé stromy, které dosahují výšky až 30 metrů. Jsou známé svými charakteristickými ztluštěnými kmeny a kompaktní korunou. Kmeny mají hladký povrch, pouze u jednoho druhu tohoto stromu se vyskytují trny. Listy baobabu mají tvar označovaný jako dlanitý, je složený až z 11 lístků a listy v období sucha opadávají.


Květy baobabu jsou velké a nápadné, charakteristicky voní a jsou příznačné tím, že se otevírají až po soumraku. Plody baobabů jsou velké, suché, s tvrdým oplodím, mají vejcovitý tvar a jsou většinou popisované jako bobule. Květy jsou veliké až 20 centimetrů a mají žlutozelenou barvu.

Plod baobabu je v tradiční africké medicíně využíván k léčbě horečky, ale rovněž je součástí místní kuchyně. Představuje zdroj řady vitamínů, zejména vitamínu C, z minerálních prvků jsou v tomto plodu zastoupeny zejména vápník, hořčík a draslík. Plod je i bohatým zdrojem vlákniny, dužina obsahuje 45% vlákniny. Hlavní složkou plodu baobabu je pektin. Všechny tyto složky jsou důležité pro správnou funkci zažívacího ústrojí a udržování správné hladiny cholesterolu.

Baobab však není jen krásný a okouzlující strom, je to také prostředek, jak léčit zdravotní problémy. V tradičním lidovém léčitelství se používá mimo jiné jako doplněk léčby revmatických nemocí či nemocí horních cest dýchacích. Baobab dokáže zadržovat velké množství vody a to dokonce až dva tisíce litrů. Baobab je známý svou dlouhověkostí. Věk starších stromů se odhaduje na tisíc let i více. V přírodních přípravcích se vyskytuje výtažek z tohoto stromu ve formě ovocného prášku s jemně citronovou příchutí.

Ze semen baobabu se za studena lisuje i olej, který se v kosmetice užívá pro své hydratační účinky.

K baobabu se také vážou různé legendy. Vypráví se, že ho bůh za trest zasadil kořeny vzhůru k nebi. Některé staré stromy baobabu mají tak rozměrné kmeny, že slouží i jako obydlí lidem. Takové příbytky ve stromech si hloubí především ombiasové a mpisikidové. Jsou to kouzelníci, šamani a medicinmani. Žijí takto odloučeni od vesnice, aby se lépe soustředili a meditovali.

Dnes rozlišujeme osm druhů baobabů, které rostou v subsaharské Africe. Baobaby se dožívají až tři tisíce let. Kolik lidských generací tedy takový strom už musel zažít?

Prostředí, ve kterém se baobab vyskytuje, se výborně i sám přizpůsobil. Vyprahlá Afrika nabízí jen málo vody a tak si ji baobab umí do zásoby v období dešťů schovat velký dostatek.

Velké sametové plody některých druhů baobabu jsou pro místní obyvatele oblíbené pochoutky. Běžně tak na ně narazíte na tržištích jak ve městě nebo i na vesnici. Jejich vatovitá, příjemné nakyslá dužina se totiž dá jíst i syrová. Z této dutiny se dá připravit i výborná šťáva, která je plná vitamínu C. Místní medicinmani používají tyto šťávy proti průjmům, zánětům, horečkám, revmatu a kožním nemocem.

K pití se dá ovšem použít i míza stromů. Pokud se nechá trochu vyschnout, získáte tím i kvalitní klih. Chuťově dobrá jsou i semena z ne zcela dozrálých plodů, které se konzumují také syrové. Pokud jsou semena tvrdá a starší, lze z nich lisovat olej.

Plody baobabu se sbírají velmi obtížně. Rostou totiž velmi vysoko a na hladkém, tlustém kmeni to klouže. Místní proto zatloukají do kmenů dřevěné kolíky jako schůdky a s jejich pomocí vyrážejí do korun stromů sbírat jeho plody.

Olej z lisovaných semen baobabu není neznámý ani v Evropě. Pokud ho můžete sehnat, nad ničím nepřemýšlejte. Jedna lahvička oleje ze semen baobabu stačí na regeneraci suchých, roztřepených vlasů i na zpevnění křehkých nehtů.

Olej se však nanáší i na pleť, během dvou hodin se přirozenou cestou doplní hydrolipidický film, který zachovává vodu v nejsvrchnější vrstvě kůže. Přírodní produkty, které tento olej obsahují, jsou plné vitamínů E, B1, B2 a B3. Působí i léčebně. Výborně zabírá na trhlinky v pokožce, spáleniny a záněty.

Na boso]V dnešní době trávíme většinu dne v botách s plochým a tvrdým povrchem. Dokonce máme nohy celý den v botách nepohodlných, nepříliš kvalitních a v ani ne dobře padnoucích. Všechny tyto aspekty mohou vést k nepřirozenému zapojování svalů. Potom vznikají různé problémy s pohybovou soustavou, které dnes trápí mnoho lidí. Právě chůze na boso člověka nutí nejen pohybovat se jiným způsobem, ale také se věnovat tomu, jak se pohybuje, větší pozornost.


Chůze na boso má i svůj psychologický přínos. V našich chodidlech je totiž mnoho nervových zakončení a tím, že je necháváme nenarušené celý den v pohodlí bot, o nich ani nevíme. O to více jsou pak kroky na boso více intenzivní. Chůze na boso nutí člověka neustále vnímat povrch pod chodidly a tak ho fixuje neustále v přítomném okamžiku. Právě tato věc je pro dnešního člověka, často smýšlejícím o minulosti a buducnosti, velmi terapeutické a uvolňující. Chůze na boso se může stát meditativní procházkou v lese, kde budete co nejméně myslet na starosti a o to více vnímat přírodu kolem sebe. I buddhismus zná meditaci chůzí.


Pro zdraví nejen vašeho těla, ale také vaší duše, bude nejlepší, pokud začnete hned. Zejména teď letní období k chůzi naboso vyloženě vyzývá. Ať už je to na chalupě na dvorku, u nás v lese nebo někde na pláži u moře.

Pokud chcete začít s chůzí na boso, ale nevíte jak na to, nezoufejte. I dnes existuje tzv. minimalistická obuv, která mezi vaše chodidla a podklad staví sice mechanickou bariéru, ale jinak by na to, jak vaše tělo funguje při chůzi, měla mít co nejmenší vliv. Můžete tak zjistit jestli zůstanete u obuvi, nebo zkusíte něco nového a zdravějšího. Můžete také chodit na boso všude, kde to jde, tedy na pláži, koupališti i jinde.


Chůze na boso by měla být praktikována hlavně v přírodě, protože chodníky a asfaltové cesty jsou pro naše tělo nepohodlné a chůze na boso by nám nepřinášela optimální přínos. Lepší je praktikovat chůzi na boso v trávě a zejména se doporučuje ranní procházky v ranní rose.

Jak tedy začít chůzi na boso praktikovat? Najděte si klidné a příjemné místo v přírodě, kde je příjemný povrch, třeba tráva, neupravená stezka, lesní povrch, mech cokoliv. Poté si vyzujte boty a stačí už jen chodit. Ze začátku toho moc neujdete, protože vaše kůže na chodidlech je velmi jemná a hmat v této oblasti přecitlivělý. Postupným chozením se to však zlepší. Nenuťte se ale chodit na boso více, než je vám příjemné. A pokud se budete pečlivě dívat, kam šlapete, nic by se vám nemělo stát.

Epidot]Tento šedočerný, zelenošedý, zelený až žlutozelený kámen se dováží z Brazílie.

Epidot je kamenem hlubokého klidu a relaxace. Napomáhá odbourat všechen stres, bolestné zážitky, pocity a vzpomínky a také zkušenosti. Je výborný pomocník pro ty, kteří nemají dostatek času a jsou časově vyčerpaní. Napomáhá svému nositeli zvýšit a dodat osobní sílu. Snaží se poukázat na vnitřní potenciál svého majitele a odkrývá jeho nejlepší vlastnosti. Napomáhá vyčistit potlačené emoce a to dokáže jednou provždy. Pomáhá otevřít dveře všem, kteří se bojí určitého duchovního růstu. Epidot pomáhá vyrovnat auru a emocionální tělo. Napomáhá nás oprostit od detailů, pomáhá najít sebe sama, přináší klid a trpělivost. Ukazuje jen to, co je skutečně důležité. Pozitivně ovlivňuje čakru solar plexus.

Z léčebného využití je epidot vhodný jako stimulant imunitního systému, jater a napomáhá zlepšit celý trávicí systém. Také napomáhá vstřebávat živiny do krevního řečiště. Pomáhá léčit poruchy, které jsou nějakým způsobem spojené s nervovou soustavou. Má pozitivní účinky na lidskou pokožku. Pomáhá ji změkčit a vyhladit. Pomáhá přinést zájem a stimulovat vnímání.

Osamělost]Hodně lidí je bohužel osamocených, nemají k sobě tedy nikoho, kdo by s nimi trávil jejich volné chvíle, kdo by s nimi byl v době, když se radují, nebo někoho, kdo by je utěšoval v těžkých životních situacích. Samota je hodně velký nešvar dnešní doby a pokud jste sami již nějakou dobu, samota se prohlubuje a následně se z ní v uvozovkách dostat je hodně těžké.

K samotě rozhodně není člověk předurčena, naopak. Lidé by se měli kamarádi, přátelit a trávit spolu nějaký čas. Rozhodně by nikdo neměl být sám, i když se jedná mnohdy o hodně těžkou věc. Nicméně když se člověk snaží, všechno jde, takže i najít si nové přátelé a kamarády, se kterými budete přátelit a hlavně s nimi trávit svůj volný čas.


Osamělost je tedy hodně špatná věc a člověk by se měl snažit se ji maximálně vyvarovat. Pokud se tedy cítíte sami, nejlepší je vyrazit ven, klidně jen tak, bez cíle. Sami uvidíte, že je to uvolňující a po vaši venkovní cestě vždy rozhodně narazíte na někoho, kdo třeba také shodou okolností k sobě někoho hledá. Jde jistě o náhodu, jenomže když si to vezmete, celý náš život je jedna velká náhoda, takže se není čemu divit.

Proč jsou lidé sami?

To je poměrně hodně těžká otázka. Nicméně důležité je se nad ní do detailu zamyslet a spíše si odpovědět opačně – proč k sobě nikoho nemáme a proč ho nehledáme? Rozhodně k nám nikdo jen tak nepřijde, neosloví nás jen tak na ulici a nebude s námi chtít zajít na kávu nebo na drink.

Ano, někomu se to možná stane, ale pravděpodobnost je hodně mizivá. Lidé tedy nejsou předurčeni k tomu, aby byli sami. Jde hlavně o to, aby se lidé uměli radovat všeobecně ze svého života a pokud toto splníte, sami uvidíte, že budete jednak šťastni, ale rozhodně si k sobě někoho najdete.

Jde tedy o náhodu, nicméně lidé by se sami o sobě měli kamarádit a umět se bavit.

Jak správně meditovat]V dnešní uspěchané a rychlé době lidé zapomínají na svoje zdraví, sport a aktivní stránku svého života. Každý se dnes žene pouze za lepší prací, více penězi, lepším domem, bytem a autem. Na sebe jakožto osobnost úplně zapomínají.

Tedy vlastně nezapomínají, hodně bohatých lidí se snaží meditovat. Ano, snaží se meditovat je správný termín. Platí si lekce meditování, při kterých stejně myslí na pracovní věci, jak nejlépe vydělat další peníze a kde nejlépe je investovat pro další růst.

STOP! Lidé by si rozhodně neměli zahrávat se svým životem a pokud meditují, měli by úplně vypnout, na nic nemyslet a tím nejlépe si promyslet svůj další život. Co se týče správného meditování, samozřejmě jsou nějaké základní principy, které by člověk měl striktně dodržovat a řídit se jimi.

Základní principy meditace

Mezi základní principy meditace je určitě klid. Při meditování má být ve vašem okolí úplný a naprosto nesmírný klid. V místnosti, kde budete meditovat by se rozhodně neměli objevovat nějaké negativní předměty, které z vás dostávají energii a vy se tím pádem nemůžete plně soustředit na meditaci a očistu svého těla.

Když splníte tyto dvě základní pravidla, můžete se posadit do známého posedu pro meditování. Dále si můžete udělat tu příjemnou atmosféru, mezi kterou se rozhodně řadí kvalitní meditační muzika a také vůně. Vůní jsou myšleny vonné tyčinky, které jistě není třeba představovat.

Jestliže jste splnili další dvě doporučené věci pro správné meditování, gratulujeme a můžeme se společně pustit do meditace. Meditace je očištění těla a hlavně duše. Člověk by při meditaci neměl nad ničím a nikým přemýšlet, měl by být doslova a do písmene bez duše. Pouze se nechat unášet plihnoucí se muzikou a maximálním způsobem relaxovat.

To je ta jediná a správná meditace, kterou si člověk musí uzpůsobit podle svého. Mějte vždy na paměti tyto pravidla a pokud se jimi budete striktně řídit, vaše tělo bude dokonale relaxované a odpočaté. Což je, jak sami jistě uznáte, hlavní prožitek z meditace.