Dvacáté století nám přináší mnoho vymožeností moderní techniky. Naše duše někdy potřebuje utéct do časů minulých, kde zapomeneme na všechny stresy a starosti. Vraťte se tedy do doby čarodějnic, kde nemusíme používat příbory, mluvit vybraně. Zjistíte, že se vám hrozně uleví na duši a pocit tíhy z vás spadne. Nic není nemožné, zajeďte si do vesničky Dětenice.

Dětenice – středověká krčma

Mají tu středověkou krčmu, kde se posílíte zdejšími, středověkými specialitami připravovanými na ohni. Zhlédnete tu i upalování čarodějnic. Svým hrdlem prolijete Dětenické světlé, či černé pivo. Určitě vám bude chutnat, mají tu totiž vlastní pivovar a vaří se jako za dávných časů, na otevřeném ohni. První pivo se tu vařilo, za loupežníka Artura, kterému pivo vařila vždy mladá panna, které potom nechal vyříznout jazyk, aby neprozradila recepturu. Nakonec však loupežník skončil v Dětenické hladomorně a recept dostal pan Beneš z Dětenic a Valdštejna. Ochutnejte lahodný mok a pusťte svou fantazii ven.

Nepřehlédněte:

• Za pivo vděčíme Keltům
• Pivo: Zkáza nebo zázrak ?
• Chmel: Nejen pivní společník

Útěk do neznáma]Každý z nás má občas chvilku, kdy by se nejraději zahrabal několik kilometrů pod zem a tam strávil nějakou dobu. Jde hlavně o to, že jednou za čas je dobré, když člověk stráví nějakou chvilku někde sám, v klidu, přemýšlí o všem možném i nemožném – ale hlavně je sám a v klidu.

Většinou se tomu říká v uvozovkách “útěk do neznáma” a lidé se ho naučili postupem času přijímat a provozovat. Člověku se nemusí hned něco nepovést, nebo něco zkazit, aby chtěl být nějakou dobu jenom sám a nebýt nikým rušený.


Útěk do neznáma dělají hlavně starší lidé, kteří si chtějí sami v sobě urovnat svoje myšlenky a mnohdy je to daleko lepší, než když v afektu udělají nějakou hloupost, které by mohli třeba po nějaké době litovat.

Být chvilku sám není rozhodně na škodu – během té doby si člověk vždycky dokáže skvěle urovnat myšlenky v hlavě, přemýšlet nad složitými věcmi a mnohdy i vyřešit nějaké věci a problémy, na které již nějakou dobu hledá bohužel marně odpovědi. Útěkem do neznáme člověk tedy dokonale vyřeší různé svoje problémy, které aktuálně potřebuje dostat nějakým způsobem z hlavy.

Na chvilku se zastavit, přemýšlet a být sám…

Dnešní době je nesmírně rychlá, člověk neustále spěchá, někam se doslova žene a nepřemýšlí nad tím, jaké to pro něj může mít dopady a jak si sám sobě mnohdy i nevědomky ubližuje.

Lidé by se měli jednou za čas zastavit, přemýšlet nad sebou a nad svým životem, ale také si uvědomit svoje životní priority a celkově přemýšlet nad svým životem a rozhodnout se co budete dělat dál.

Na chvilku se zastavit, utéct třeba jenom myšlenkově do neznáma a přemýšlet na různými věcmi a problémy, které aktuálně řešíte.

A co vy, máte jednou za čas chvilku, kdy se chcete dokonale odreagovat, nebýt hlavně nikým rušen a uzavřít se sami do sebe? Pokud ano, budeme moc rádi, když se s námi o svoje zkušenosti podělíte v komentářích pod článkem.

Hluchavka bílá]Hluchavka je velice známá rostlina, která se svým zjevem velmi podobá kopřivě. Na rozdíl od kopřivy však nepálí, a nežahají a tak se začalo říkat, že je hluchá. Odtud vznikl celý název pro hluchavku. Jarní hluchavky, které ještě nekvetou, se dají užít do jarních polévek, salátů, nebo i jako špenátová bylina.

Lidově se hluchavka nazývá různými jmény, například cumláň, hluchá kopřiva, nebo i hluchánka či nedunice.

Hluchavka se svírá především pro její květenství. Květ se trhá jen za suchého počasí a to od května do září, suší se také co nejrychleji a to buď ve stínu, nebo uměle při teplotách do 40°C. Usušené květy z hluchavky velice snadno vlhnou, a také hnědnou, tyto květy jsou ale pak nepoužitelné.

Co je pro hluchavku typické, je, že obsahuje katechinové třísloviny, cholin, také silice, slizovité látky, alkaloid, flavonoidy, stachydrin, biogenní aminy, aponin, glykosid a organické kyseliny.

Užití hluchavky je široké. Její užívání je vhodné při mnoha zdravotních potížích, jako jsou katary horních cest dýchacích, poruchy zažívacího traktu, záněty žaludku, plynatost, či nadýmání. Pro tyto problémy se hluchavka užívá vnitřně. Zevně se potom užívá na různé a mírné záněty sliznic úst, nebo krku a tak při nespecifických výtocích z rodidel, či na povrchní záněty kůže.

Z hluchavky se dají dělat různé nálevy, nebo také čaj. K tomu se používají 2-3 lžičky květů hluchavky, které se dají do šálku a následně se zalijí vařící vodou.

Houby]Právě nastal čas všech houbařů a milovníků hub. Počasí je u nás v některých částech republiky natolik přející, že houby rostou každý den. Ti, kteří houby zbožňují tak mají žně. Možná že i vy, pokud máte rádi houby, ale nejste vášnivými houbaři, měli byste zkusit jít na lov. Nejlépe však s atlasem hub, pokud nepatříte mezi ostřílené houbaře. I tak ale platí ve sběru hub pravidlo, že pokud si nejste stoprocentně jisti, co jste našli za houbu, neberte ji. Riskovat se v tomto případě nevyplácí a šanci zkusit to risknout můžete mít jen jednou a to poprvé a zároveň naposledy.

I ti, co houbám moc neholdují, ale jsou schopni je sníst, by se měli o těchto darech přírody dozvědět něco více a třeba se tak pokusili změnit svůj náhled na tuto chutnou a zdravou potravinu.


Houby nejsou našimi pomocníky jenom na talíři, ale už to, že jste se pro ně vydali někam do lesa, nachodili nějaký ten kilometr, prospěje vašemu zdraví mnohem více, než cokoliv jiného.

Houby byly často považovány za neutrální potraviny, které neublíží, ale ani nijak výrazně tělu neprospějí. Dnes je tomu již jinak a houby tak platí za léčivé prostředky.

Houby jsou totiž bohaté na vitamíny, minerály a další speciální složky, které podporují imunitu.

To se obzvlášť hodí v létě proti letním virózám, ale také na podzim, kdy hojně houby rostou. Houby jsou účinné i na vážnější choroby než jsou běžné virózy a nachlazení. Obsahují mnoho riboflavinu a niacinu, tedy vitamíny B2 a B3 a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Houby jsou sami o sobě z velké části tvořeny vodou a mají minimum kalorií. Proto je může konzumovat každý a to bez větších obav z nadbytečných kilogramů. Pokud jsou navíc i vhodně připravené a podávané, stávají se houby ideální součástí redukčního jídelníčku.

Klasické houby jako hřiby, lišky a další mají také nízký obsah sodíku. Nezatěžují tak ledviny a jsou vhodné pro pacienty, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem. Obsahují však mnoho draslíku a tento minerál také pomáhá ke snižování krevního tlaku, což je další způsob jak prospět svému srdci i tlaku.

Vše, co nám les v podobě hub dává, má i dobrý obsah selenu. Selen je účinným antioxidantem a společně s vitamínem E pomáhá naše tělo zbavovat škodlivých látek. Selen má také tu moc snížit riziko rakoviny prostaty.

Houby podporují celkovou imunitu organismu a tak pomáhají snížit i riziko rakoviny. V tradiční čínské medicíně mají také houby svoje důležité místo. V kombinaci s různými bylinami se používají na nejrůznější zdravotní neduhy, mezi nimi i k léčbě nachlazení nebo chřipky. Houby chrání lidské tělo před infekcí ale mají vliv i na naši psychiku.

Taková hlíva ústřičná posiluje imunitu a má pozitivní vliv na infekce a záněty střev i krevní tlak. Je vhodná i ke zlepšení stavu cévního systému. Vhodná je i pro zlepšení peristaltiky střev a při alergii. Zlepšuje metabolismus, regeneruje organismus a snižuje cholesterol.

Houba reishi je královnou mezi houbami a to zejména v účinnosti a pestrosti látek, které obsahuje.

Známou se stala zejména jako doplňující prostředek v léčbě rakoviny. Je účinná k mírnění následků chemoterapie a pomáhá organismu nasbírat síly po velkém fyzickém i psychickém vyčerpání. Je tedy právě považována za nejúčinnější houbu v boji proti únavě. Reishi navíc pozitivně ovlivňuje i krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi a je známá pro svoje protizánětlivé účinky.

Další známou houbou je houba shii-také. Obsahuje mnoho proteinů, draslíku a zinku a také velmi dobře pomáhá posílit imunitu. Má v sobě také velký obsah prospěšné látky lentinan. Tato látka dokáže eliminovat virové, bakteriální a plísňové infekční onemocnění. Houba obsahuje také eritadenin. Ten snižuje obsah cholesterolu v krevním séru a má antitrombotické účinky, což mnoho lidí neví.

Další houbou, která však už není tolik známá, je korálovec ježatý. Působí blahodárně na záněty zažívacího ústrojí a trávení. Je vhodná na problémy se žaludkem a na vředy dvanáctníku. Pozitivně dokáže stimulovat nervovou soustavu a zlepšuje paměť.

I houba s nevábným jménem hnojník obecný obsahuje důležité bílkoviny a až dvacet druhů aminokyselin. Má také široké spektrum minerálních látek a vitamínů. Snižuje hladiny cukru v krvi a používá se pro úpravu cholesterolu v krvi.

Všechny výše zmíněné blahodárné houby pro náš organismus lze kombinovat a i když jsou to často exotické houby, které u nás nerostou, v dostání jsou v lékárnách ve formách doplňků stravy nebo také ve specializovaných obchodech se zdravou výživou.

Houby se dají konzumovat na několik způsobů. Můžeme je obalit v trojobalu a usmažit. Vzniknou nám tak houbové řízky. Nebo je můžeme usmažit na pánvičce a vychutnat si tzv. praženici či smaženici spolu se smaženými vajíčky. Houby se také často připravují na másle a na kmíně. K tomu zakousnout krajíc chleba a vydatná večeře je na světě.

Zkrátka houby mají nejrůznější využití. Přidávají se nakrájené do polévek, k masu a do omáček. Pokud je však hub mnoho a nejsme schopni je v brzké době všechny sníst, zpracováváme je obvykle formou usušení.

Houby se tak nakrájí a nechávají se sušit na slunci. Poté se se usušené houby dají do vhodné dózy, nejlépe skleněné, kde je necháme uchované do spotřebování.

Takové sušené houby jsou zejména v zimním období jako najité a lehce nám tak hned ochutí maso, omáčku nebo si je můžeme nechat nabobtnat ve vodě a udělat z nich znovu praženici.

I po usušení jsou houby výborným dochucovadlem. Ti odvážnější se mohou pokusit udělat si houbový vývar. Houby mají v jídle pronikavou chuť i vůni a čím jsou přísady v jídle aromatičtější a chuťově výraznější, tím méně jídlo solíme.

Nejzdravější přípravou hub a také nejdietnější je právě úprava hub formou dušení na kmíně.

Pamatovat při sběru musíme i na to, že houby by se neměly zapařit, protože to zhoršuje jejich stravitelnost. Sbírat houby bychom tedy měli do proutěných košíků a papírových pytlíků.

Také platí pravidlo, že houby bychom měli sbírat v čistém životním prostředí, protože jak je známo, houby do sebe nasávají množství kovů a dokonce i radioaktivních látek.

Tato metoda je také oblíbená proto, že se dá kombinovat s mnoha jinými technikami, jako je Reiku, Shiatsu, Kineziologie, nebo akupunktura, či čínská medicína. Využívá se zde všech těchto poznatků, a dokonce i teorie čaker, jóga a mnohé další.

Co je tu nejdůležitější, je znalost vzájemné propojenosti jednotlivých částí těla s různými orgány, ale také energetickými centry, emocemi, duchovní i mentální rovinou. Kombinace dotykových technik, ale také bezdotykových spouštějí podvědomě samoléčící procesy v lidském těle, které započnou léčení.

Vzhledem k tomu, že nastal věk Vodnáře, a přišlo dlouhé období společenství, komunit, sdružení a dalších, je zajímavé, že předchozím věkem byl věk Ryb, který byl vysoce individuální. Ve Věku Vodnáře nebudou stálí vůdčí osobnosti.

Terapeut má díky svými dotekovými přístupy napomoci silám mozkomíšní tekutiny, aby vylepšily tělesné prostředí pacienta. Hodně však záleží i na pacientových přirozených samokorigujících fyziologických aktivitách.

Kraniosakrální terapie ovlivňuje mnoho tělesných funkcí, a je v dnešní době hojně využívána i ve zdravotnickém personálu, mezi osteopaty, chiropraktiky, psychiatry, psychology, zubaři, fyzioterapeuty, terapeuty nemocí z povolání, akupunkturistů a také například profesionálních masérů.

Kraniosakrální terapie je v dnešní době jednou z mnoha možností, která může pomoci od různých zdravotních problémů. Oblíbená je zejména pro svoje metody a také pro poznatky, které při své práci využívá. Dá se kombinovat s ostatními metodami a přispět tak různými metodami k přirozenému zdraví lidského těla, kde je ukryt v lidském podvědomí systém, který dokáže sám léčit tělo. Stačí ho jen spustit, a k tomu by měla pomoci právě kraniosakrální terapie.

Nepřehlédněte:

• Kraniosakrální terapie I. díl: Od ega k srdci – Kraniosakrální terapie, je velmi jemná, manipulativní neinvazivní technika. Používá se k nacházení a následnému řešení problémů. Podporuje přirozený mechanismus člověka a tím podporuje lepší fungování mozku