Koptival lékařský]Kostival je vytrvalá a statná bylina až 1 m vysoká s vícehlavým řepovitým oddenkem uvnitř bílým, na povrchu černým (proto se mu říká černý kořen). Přímá, nahoře větvená lodyha je drsně chlupatá, dole čtyřhranná. Listy jsou až 20 cm dlouhé, kopinaté, na líci málo, na rubu silněji chloupkaté a žilnaté. Krátce stopkaté květy jsou sestaveny do hustých vijanů.
Koptival lékařský]Kostival je vytrvalá a statná bylina až 1 m vysoká s vícehlavým řepovitým oddenkem uvnitř bílým, na povrchu černým (proto se mu říká černý kořen). Přímá, nahoře větvená lodyha je drsně chlupatá, dole čtyřhranná. Listy jsou až 20 cm dlouhé, kopinaté, na líci málo, na rubu silněji chloupkaté a žilnaté. Krátce stopkaté květy jsou sestaveny do hustých vijanů. Mají trubkovitě zvonkovitou pěticípou korunu, nahoře břichatě rozšířenou, barvy nachové, řidčeji růžové nebo čistě bílé. Po odkvětu se vytváří plod. Kulovitě svrasklá tvrdka s jedním semenem. Kvete od května do července. Kostival je rozšířený v Evropě. U nás ho nalezneme v příkopech, v křovinách u potoků a řekl, ve vlhkém houští a na vlhkých polích. Užívaná část je kořen (Radix symphyti, Radix consolidae), někdy list ( Folium symphyti).
Sběr a úprava:
Kořen se sbírá především na jaře před začátkem vegetace nebo na podzim v září a v říjnu. Rychle se omyje, rozpůlí, suší na slunci nebo při umělé teplotě, která nesmí být vyšší než 45 stupňů celsia. Kostival je bez pachu a je svíravé a nahořklé chuti. Na průřezu musí být bílá. Někdy se užívá čerstvý kořen.
Účinné látky a působení:
Kostival obsahuje hlavně slizové látky, silice a třísloviny, alkaloid symfytocymoglosin, konsolidin, konsolicin, dále alantoin, asparagin, organicky vázaný vápník aj. Chemicky a farmakologicky není dosud blíže prozkoumaný. Ovlivňuje krevní oběh a působí projímavě. Použije-li se zevně, zmírňuje bolesti a podporuje regeneraci tkáně a hojení ran. Užívá se též ve stomatologii.
Užití:
Velmi málo se používá vnitřně jako mírné projímadlo a jako prostředek proti kašli a při zahlenění dýchacích cest. Hlavně se však používá ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, při chronických onemocněních kloubů a kostí, při zánětech svalových a šlachových pouzder, při křečových žilách, zvláště pak při otevřených městkách a bércových vředech. Dříve se užíval hlavně při zlomeninách, asi pro velký obsah organicky vázaného vápníku a příznivý vliv alantoinu. ( Známá lidová mast na zlomeniny byla vyrobena z nastrouhaného kořene syrového kostivalu, z oddenku nátržníku a hřivního koňského tuku). Kostivalového nálevu lze také použít k potírání dásní při paradentóze.
Poznámka:
Kostivalová mast se těšila zvláštnímu zájmu zejména ve středověku. Dnes se začíná znovu věnovat pozornost především chemismu této rostliny.

Potraviny]Jednou z potravin dlouhověkosti je česnek. Ten se často označuje jako přírodní antibiotikum. Má antibiotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Vlastnosti česneku dobře znaly starověké národy, a proto česnek hojně používaly.
Šípkový keř]Ze šípků lze udělat i víno. Je na to potřeba jeden a půl kilogramů šípků, jedno kilo třtinového cukru a tři litry vody.
Probiotika]Probiotika v přesném překladu znamenají pro život. A je tomu skutečně tak. V dnešní době, kdy téměř nikdo z nás nemá úplně v pořádku střevní mikroflóru, což jsou živé bakterie v našich střevech, které pomáhají ke správnému chodu střev a trávení potravy, bychom se je měli našemu tělu i střevům snažit dodávat v rozumné míře. Probiotika jsou vhodná zejména pro lidi, kteří mají problém s trávicím ústrojím v oblasti střev, tedy pro lidi trpící Crohnovou chorobou či Ulcerózní kolitidou, kdy je tvorba těchto životně důležitých bakterií silně narušena.
Zelený Čtvrtek]Datum Velikonoc se řídí datem prvního jarního úplňku. Neděle Hodu Božího velikonočního je vždy po prvním jarním úplňku. V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek čtvrtkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Evangelická bohoslužba Zeleného čtvrtka je bohoslužbou Poslední večeře. V katolickém pojetí k ní přistupuje církevní tradice svěcení olejů v biskupských chrámech (olej křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání), kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Na Zelený čtvrtek má zvláštní postavení volba pokrmů i forma jejich požívání, neboť je to den postní, den nejdelšího (čtyřiceti denního) i nejpřísnějšího půstu v roce, který vyvrcholí na Velký pátek. Neměli byste jíst maso, ale měli byste si hojnost zeleniny, krup, špenátu. S připomínkou zelených pokrmů se na Zelený čtvrtek konzumovalo zelí a hrách, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. Zvláštní význam si uchoval také med jako starý prostředek lidového léčení a obřadní pokrm velkých svátků. V českých zemích všeobecně a dodnes místy doma pečené Jidáše jsou obřadní velikonoční pečivo z kynutého těsta mnoha rozličných tvarů (bochánky, preclíky, podkovy, točenice, v některých krajích pletené jako napodobení Jidášova osudového provazu).
Radost]Už jsme dříve psali, jak moc má meditace pozitivní vliv na naše tělo i psychiku. Meditujeme z různých důvodů, někdo hledá klid, někdo štěstí, někdo osvícení, někdo dobrý pocit. A někdo třeba radost. A právě meditaci radosti se budeme věnovat v tomto článku.