Někteří možná právě teď sklízejí rybíz, jiní už mají sklizeno. Právě teď je doba rybízu, červených a černých kuliček, které mají sladkokyselou chuť. Toto bobulové ovoce nemusíme hledat daleko. U nás ho najdeme snad v každé české zahrádce. Pěstuje se nejčastěji červený a černý, ale někdy také bílý nebo růžový. Právě červený a černý rybíz se nejvíce hodí k přímému jídlu, k zamražení na ovocné koláče nebo k výrobě marmelády.
Bobule všech odrůd rybízu jsou bohaté na vitamíny. A to zejména na vitamíny C, B1, B2, B3, B5, B6, provitamín A, vápník, železo, mangan, draslík nebo zinek. Zajímavostí je, že černý rybíz obsahuje třikrát více vitamínu C než je tomu u rybízu červeného a bílého. Navíc má černý rybíz vysoký obsah rutinu, ten zlepšuje stav cévních stěn a používá se při ateroskleróze, křečových žilách, hemeroidech a lámavosti cév.
Šťávy z červeného a černého rybízu snižují horečky a celkově posilují tělo, hodí se proto při chřipkových onemocněních a také v rekonvalescenci po delší nemoci. Jde o zdravý nápoj i jídlo zejména pro děti a starší lidi. Plody obsahují také antokyanové barviva a provitamín A, příznivě tak ovlivňují zrak a jsou užitečné při šerosleposti nebo unavených očích.
Málokdo ví, že listy rybízu léčí průjem a snižují i krevní tlak. Používají se tak do směsí při zánětech ledvin a močových cest a na křehké cévy. Nejvíce účinné jsou však mladé listy, které se zrovna rozvíjejí z pupenů. Z těch můžeme připravit tinkturu. Pokud však nechcete narušit vývoj plodů, můžete listy sbírat až v červenci po uzrání a sklizení plodů.
Z rybízu se dá dělat i nálev z listů. Na ten stačí dvě kávové lžičky listů a ty zalijeme čtvrtlitrem vroucí vody a necháme deset minut vyluhovat. Nálev z listů se pije dvakrát až třikrát denně a používáme pro něj zejména mladé listy.
Užívat však můžeme také nálev z plodů rybízu. Na ty postačí dvě kávové lžičky plodů, které zalijeme čtvrtlitrem studené vody, necháme přejít varem a patnáct minut necháváme vyluhovat. Pijeme až tři šálky denně tohoto nálevu.
Z rybízu se vyrábějí také oblíbené limonády. Stačí do nich přihodit několik plátků omyté okurky, pár kuliček červeného rybízu, mátu, levanduli, nakrájené jahody a výborná limonáda je na světě. Výborná je také čerstvě odstředěná rybízová šťáva, která čistí ledviny a má výrazný protizánětlivý a odhleňovací efekt.
Jak jsme již psali výše, můžeme se potkat s několika odrůdami rybízu. Liší se kyselostí, obsahem betakarotenu a také sacharidů. Ty nejvíce obsahuje právě černý rybíz. Tento rybíz mohou však bezstarostně užívat i diabetici. Nejvyšší procento vitamínu C obsahuje také černý rybíz. V jeho jediné kuličce můžeme zaznamenat 2mg tohoto vitamínu. Pokud tedy těchto kuliček spořádáte čtyřicet pět, splníte si denní dávku tohoto vitamínu.
O rybízu se všeobecně ví, že je kyselý. Zejména děti ho proto často odmítají. I na to však existuje fígl. Stačí rybíz rozmačkat s troškou jahod a polít medem. Rybíz lze umixovat i ve výtečné smoothie.
Pokud máte zahrádku a dosud v ní neroste keř rybízu, nezoufejte. Můžete ho zkusit zasadit právě teď. Jde o zcela nenáročný keř. Roste jak na slunci, tak i v polostínu. Na sluníčku má však bohatší plody. Dnes si můžeme vybrat jak stromky, tak i keře rybízu. Keřová forma je však přirozenější. Keře toho také více vydrží a lépe se množí. Pokud chcete namnožit takový rybízový keř, stačí v srpnu uříznout cca 20 cm dlouhou větvičku, omočit ve stimulátoru a zapíchnout do země na budoucí stanoviště a nechat se už jen překvapit. Větvičku u keře také stačí ohnout v zemi a zasypat zeminou a nechat na keři, který ji vyživuje i když se budou tvořit kořínky.
Na podzim poté stačí odstřihnout větvičku od mateřského keře a máte hned nový keřík. Keře se vysazují na podzim nebo na jaře. Podzimní výsadba však rybízu svědčí lépe, protože do letních veder a sucha dokáže lépe zakořenit. Během vegetace nepotřebuje rybíz žádnou péči, nehnojí se, jen za suchých dnů zavlažujeme.
Mezi rybízy se dá pěstovat také kadeřávek nebo špenát i bylinky jako je pelyněk nebo kopřiva.
Rozhodně však rybíz nevysazujte na zeleninových záhonech. Pokud přece jen chcete kolem rybízu místo využít, zasaďte tam jednoleté rostliny, které při sklizni nenaruší kořenový systém rybízu. Proto není vhodné vedle rybízu pěstovat zeleninu pěstovanou pro kořeny, rajčata, okurky ani tykve.
Nejčastějším problémem rybízu je rez rybízová. Ochranu zajistí pelyněk v okolí keře. Při napadení stačí keř postříkat pelyňkovým nálevem. Pokud se na listech objeví puchýře se žlutými nebo červenými skvrnami, původcem bývají mšice nebo mravenci. Opět postačí pelyňkový nálev.
