Pyramidy v Egyptě]Egypt se stále stává vyhledávanou lokalitou pro vědce, archeology a egyptology. Každého láká území pyramid, které je obklopeno spoustou tajemství. Z dosud doložených zjištění vyplývá, že vrcholným obdobím stavitelů egyptských pyramid bylo období vlády čtvrté dynastie. V této době také pravděpodobně vznikla nejznámější pyramida – Cheopsova. Nazývaná také jako Chufuova pyramida nebo Velká pyramida v Gíze. Jde o největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku. Je symbolem staroegyptské civilizace a jediným zachovaným z klasických sedmi divů světa. Můžete ji najít na pyramidovém poli v Gíze na předměstí dnešní Káhiry. Tato pyramida kromě své velikosti vykazuje i jiné odlišné rysy. Právě proto se jedná o archeologicky nejzkoumanější objekt a táhne sem návštěvníky a vědce z celého světa.


Také v Mezopotámii se vyskytují pyramidy, tzv. zikkuraty. Jde o architektonicky vypracované chrámy, které v sobě nesou prvky pyramid. Tento druh pyramid se však stavěl z nepálených cihel a do současnosti se jich tak mnoho nezachovalo. Nejznámější druh tohoto stavení je Urův velký zikkurat.

Významným komplexem, který je pravděpodobně mayského původu, je i Chichén Itza, kde se nachází Kukulkanova pyramida. Mělo by se jednat o jakýsi mayský obrovský kalendář. Na vrchol pyramidy vede z každé strany 91 schodů, které dávají dohromady součet 364, stejný počet jako je dnů pro jeden rok.

Zajímavostí této pyramidy je, že při jarní rovnodennosti, při západu slunce, slunce ozáří pyramidu a s jeho postupujícím západem to vypadá, jakoby se po boku pyramidy plazil had a postupně zmizel. Právě had byl znakem a symbolem boha slunce Kukulkána.

Mezi další slavné pyramidy z mexického území spadá El Tajínu a Palengue. Pyramid se v Mexiku nachází velmi mnoho a většina z nich je ukryta v hůře dostupném terénu v pralese.

Nepřehlédněte:

• Tajemství pyramid v Gíze
• Pyramidy I.: Němí svědci času

Minule jsme společně vyzkoušeli kouzlo na ochranu vašeho automobilu, popř. jiného dopravního prostředku. Teď se podíváme na to, jak se díky esoterice uchránit před nehodou a v pořádku dojet do cíle naší cesty.
Žena v autě]Už řada našich přátel a známých se přesvědčila, že magie a esoterika až překvapivě dobře fungují i na naše plechové miláčky. Ze staré keltské rituální magie vychází kouzlo na ochranu vozu zvnějšku – tedy, aby do vás nikdo nenarazil (a mimochodem skvěle v dnešních podmínkách odpuzuje i vandaly, kteří jen tak z nudy obcházejí zaparkovaná auta s korunou v ruce a „podepisují” se na kapotu).
Jak na to? Budete potřebovat malý látkový pytlíček, nejlépe červené barvy. Snadno si ho spíchnete sami a klidně jich udělejte hned víc, protože toto kouzlo se musí po čase obnovovat, takže je upotřebíte. Do váčku nasypejte po kávové lžičce tyto ochranné bylinky: kopr, bazalku a rozmarýn. Pytlíček převažte bílou nití a vložte pod disk pravého kola (naši předkové takové pytlíčky přivazovali ke kolu u svých povozů). Důležité je, aby byl pytlíček v pohybu, díky rotaci se v něm totiž neustále bude oživovat energie z bylinek, které přispívají k ochraně celého vozidla.

Zevnitř můžete svou bezpečnost za volantem jistit ještě dalším pytlíčkem, rovněž červeným. Do něj smíchejte po špetkách tuto směs bylinek:
» Kostival (chrání před nehodou během jízdy)
» Rozmarýn (chrání před zloději)
» Jasan (proti úrazům a nárazům)

Vše navlhčete olejem z kadidla, pytlíček promněte v prstech, aby se rozvoněl bylinkami a zavěste na zrcátko. Čas od času pytlíček před jízdou promněte v prstech, a když už „vyčichne“, vyrobte si další z čerstvých bylinek. Kouzlo můžete umocnit ještě tím, že vetřete slzu ochranného oleje do bezpečnostních pásů u řidiče i spolujezdce a pokapejte jim i dětské autosedačky, máte-li je ve voze.

Vyhněte se bloudění

Muž v autě]A když chcete zdárně a bez bloudění trefit do cíle, zvlášť pokud se vydáváte na delší trasu, kterou ještě nemáte projetou? Snadná pomoc! Vezměte mapu míst, kterými budete projíždět, tři bílé svíčky, bílou stuhu a červený fix. Na mapě (pozor, vezměte si na to nějakou záložní, protože tuhle pomalujete a necháte ji doma!) si vyznačte čárou (čára musí kopírovat trasu) plánovanou cestu, kterou potřebujete jet. Kolem této červeně vyznačené trasy pak nadělejte v malých rozestupech kolečka ochranné energie. Pak na mapu podle vaší intuice nakreslete různé ochranné symboly (např. hvězdy, pentagram, egyptský kříž života) a zapalte kolem trasy cesty tři bílé svíce tak, aby tvořily trojúhelník. Svíčky nechejte vyhořet do první třetiny a během hoření si vizualizujte hladký průběh cesty, snadný dojezd do cíle bez hledání a šťastný návrat zpět domů. Pak svíčky sfoukněte, mapu srolujte do ruličky a napevno převažte bílou stuhou. Takto smotanou ji uležte někam, kde ji nikdo nenajde do té doby, než se v pořádku vrátíte domů. Po vašem návratu z roličky sundujte provázek tak, aniž byste ho rozvazovali a společně s mapou ho spalte. Popel rozfoukejte po větru.

Šťastnou cestu milí přátelé

Nepřehlédněte:

• Magie duše – Magie, slovo pro někoho tajemné, pro jiného neznámé.
• Kouzla pro ochranu vašeho auta – rituál na ochranu vašeho vozidla

Přeslička rolní]Přeslička je velmi hojná, plevelovitá vytrvalá bylina 15 – 60 cm vysoká s plazivým, větvitým, článkovaným, černohnědým oddenkem hluboko zarostlým v zemi, z něhož každým rokem, vyrůstají lodyhy dvojího druhu. Nejdříve plodní jarní a později jalové letní. Jarní jednoduché pleťově až červenohnědě zbarvené jsou příčně článkované a končí válcovitým kláskem neboli plodní šišticí. Vyrůstají v březnu a dubnu.

Přeslička rolní]Přeslička je velmi hojná, plevelovitá vytrvalá bylina 15 – 60 cm vysoká s plazivým, větvitým, článkovaným, černohnědým oddenkem hluboko zarostlým v zemi, z něhož každým rokem, vyrůstají lodyhy dvojího druhu. Nejdříve plodní jarní a později jalové letní. Jarní jednoduché pleťově až červenohnědě zbarvené jsou příčně článkované a končí válcovitým kláskem neboli plodní šišticí. Vyrůstají v březnu a dubnu. Po vysypání výtrusů brzy odumírají a jsou nahrazeny zelenými, mnohem vyššími, přeslenovitě větvenými lodyhami letními. Větve jsou tenčí, drsné a brázdité. Oddenky v článcích vytvářejí hlízky, ze kterých po oddělení se tvoří noví jedinci. Přeslička je rozšířená hlavně v chladném a v mírném pásmu severní polokoule. U nás se vyskytuje na vlhkých a písčinatých místech jako nepříjemný plevel. Nejčastěji užívaná část přesličky je nať (Herba equiseti).

Sběr a úprava:
Od června do září se sbírá zelená nať, tj. letní jalové, stromečkovitě větvené lodyhy bez černého oddenku. Příměsi cizích částí je nutno před sušením odstranit. Suší se na vzdušných místech, při umělé teplotě do 60 stupňů celsia. Doporučuje se jednodenní předsušení na slunci. Delší sušení by způsobilo, že předčasně uschlé, tenké větévky by opadaly. Přeslička je bez pachu a chuti. Není-li řádně vysušená, snadno plesniví.

Účinné látky a působení:
Přeslička obsahuje převážně kyselinu křemičitou, saponiny, equisetonin, organické kyseliny a flavonové glykosidy. Působí diureticky. Zabraňuje hnilobě a má dezinfekční účinky. Podporuje tvorbu bílých krvinek a přirozeně hojivé procesy při infekčních chorobách. V lidovém léčitelství je to nenáročný pomocný prostředek při léčení tuberkulózy. Specifické působení proti tuberkulóznímu bacilu však nebylo prokázáno.

Užití:
Vnitřně v odvaru jako součást diuretických a robotujících čajů. Zevně v koupelích a bylinných obkladech při špatně se hojících ranách, vředech, ke kloktání při zánětu mandlí a k vyplachování úst proti zánětům dásní.

Poznámka:
Přeslička není neškodnou rostlinou. Bylo to prokázáno experimentálně, například při zkrmování zvířaty. Účinné látky se sušením neničí. Při sběru nesmíme přesličku rolní zaměňovat s jinými druhy přesliček, například s přesličkou lesní (Equisetum silvatikum L.), mokřadní (E. limosum L.) bahenní (E. Palustre Ehrh.) a jiné.

Stvoření]Pojďme si společně zkusit trochu zapochybovat o vzniku člověka.
Lidé jsou totiž rozděleni v názorech na stvoření a evoluci. Myslím si, že obojí je poplatné, zároveň obalené závojem nejasností a představ.
Ale opravdu je tak těžké uvěřit ve stvoření člověka ? Skutečně není vidět nic, co nám tento počin připomíná ? Myslíte si, že Země a celý vesmír kolem ní jsou jen důsledky shody okolností, tedy že nejsou dílem někoho inteligentního? Nebo jsme jen produkty biologické polévky, ze které vylezli plazi a z nich se rekrutovali savci ?

Zkusme si nastínit jeden z názorů a položit známou filozofickou otázku :
Co bylo dříve na Zemi ? Dospělý lidský jedinec nebo embryo ?

Na tuto otázku nám odpovídá například Bible, v níž se píše, že první byla stvořena dospělá dvojice lidských bytostí, která poté zahájila vlastní reprodukční proces. I laik pozná správnost tohoto tvrzení. Vysvětleme si proč.

Vezměme si evoluční teorii a zrození savců. Všimněte si, že jde pouze o teorii, ovšem velmi všeobecně přijímanou. Jde vlastně o paradigma, které je ve skutečnosti spojením Darwinovi evoluční teorie a mendelovské genetiky. V této teorii hraje klíčovou roli hromadění nahodilých změn a přirozený výběr. A právě ono nahromadění nahodilých změn by mělo být příčinou vzniku člověka. Laicky řečeno – podle současných vědeckých poznatků se člověk vyvinul v důsledku komplikovaných a dlouhodobých historicko-evolučních procesů. Tak a teď jste z toho moudří, že ? Biologická evoluce je prostě pro laika nesrozumitelná hlavně proto, že je dosti neurčitá, matoucí a plná domněnek či předpokladů.
Ale nechme vědeckých řečí a přibližme si evoluční vznik člověka trochu jednodušeji, tedy z pohledu většiny z nás – logicky myslících laiků. Všeobecně se soudí, že se praorganismy vyvíjely ve vodě. Tedy v jakési biologické polévce, z které přijímaly potřebné látky. A vývoj člověka z plazů – nevím, nevím….

My už z přírodopisu přeci víme, že i nejjednodušší bakteriální buňka obsahuje několik tisíc různých druhů makromolekul, které jsou propojeny ve fungující celek. Tak složitý celek nemohl vzniknout náhodným seskupením svých složek. Mezi metabolonem a nejjednodušší buňkou existuje tedy obrovská mezera ! Otázka vzniku života totiž souvisí s momentem vzniku genetického kódu a zabezpečením přesné replikace nukleové kyseliny, obsahující genetickou informaci. Jenže vznik tohoto důležitého momentu vám dnes nikdo nevysvětlí !

A teď si představte – zcela náhodou (!) se v této biopolévce složí a objeví spermie s vajíčkem. Samozřejmě čistě „nahodile“ se spojí. Vida, náhle tu máme embryo. I když si odmyslíme matku či překleneme prenatální období, tak si už nebudeme schopni odmyslet období novorozenecké. Vynoří se příliš mnoho otázek. Co se pak stalo s naším miminem ? Žilo ve vodě a krmilo se touto biopolévkou ? Nebo samo vylezlo na břeh, nadechlo se a bez kojení i matky se začalo normálně živit ? Klidně si představte třeba jednodenní mimino, jak leze po zemi a hledá potravu. Mimino samo, bez matky, krmení, výchovy… a že by je vychovalo nějaké zvíře nebo opice ?

Jenže i kdybychom připustili, že se takto náhodou člověk a jeho DNA zrodilo, stejně vyvstane otázka vzniku opačného pohlaví. Najednou zjišťujeme, že potřebujeme ještě jednu náhodu, respektive další spermii a vajíčko ! Opačné pohlaví, především nutné k rozmnožování druhu. Takže máme tu dvě embrya, která musí bez péče i výchovy dospělých přežít a dospět !! Jinak to být ani nemůže, neboť se bavíme o savcích. A co je znakem savců ? Jejich hlavním spojovacím znakem bývá rozmnožování, výživa mláďat a také to, že naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem, a zárodek prodělává vývoj v těle samice, kde je vyživován prostřednictvím placenty.

V případě náhodného zrození jsou veškeré znaky rozmnožování, krmení i výchovy savců neurčité ! Navíc si připomeňme další důležitý faktor – spermie, mužské pohlavní buňky, potřebují určitou teplotu a žijí pouze dva až tři týdny !
Takovýchto nezodpověditelných otázek si v souvislosti s náhodným zrozením prvních dvou lidí můžete položit desítky.

Což o to, ale tímto nám záhada nahodilých situací nekončí. Jsou tu ostatní savci, tedy další náhodná stvoření. Kolik jich mohlo být ?
2000 – 5000 druhů ! Když vyřadíme savce vejcorodé, tak nám i tak zbude velké číslo. Takže řekněme, že 3000 mláďat se nějakým záhadným způsobem „narodilo“ a vylezlo z biologické polévky, načež se začalo bez přítomnosti matek a otců živit, potkávat s opačným pohlavím a následně množit ! Jak logicky nám proti tomu zní stvoření člověka Bohy-Stvořiteli a jejich následné vysazení na připravenou planetu Zemi.

Koneckonců my lidé se sami často považujeme za autory a výrobce různých biologických a chemických produktů, i za konstruktéry mnohých strojů a robotů. Tělo je prostě biologický stroj přizpůsobený k žití na této planetě. To se těžko vyvrací.

Zastáncům nahodilé evoluce a náhodného vzniku člověka můžeme navrhnout : Zkuste si vytvořit podobné prostředí prvotní biopolévce a naházejte do ní všechny indegrience potřebné ke vzniku savců a plazů. Pak jen míchejte a čekejte, až něco vyleze. A kdyby něco náhodou vylezlo, tak si dejte pozor, aby to nemělo dvě levé ruce a dvě pravé nohy, protože tak jedná náhoda. Evoluce sice probíhá, ale nemá nic společného se vznikem člověka, pouze s jeho tělesným a duševním vývojem.

Trochu mi to připomíná oblíbený duchovní příklad s hodinkami. Rozeberte je na součástky a tak dlouho s nimi třepejte v hrníčku, až se sami sestaví ve fungující mechanismus….

A tak nám nezbývá než dále hledat, zkoumat a věřit, že se někdy dozvíme, jak to se vznikem člověka skutečně bylo…