Cizrna: Královna luštěnin

CizrnaAč je cizrna dobrá a zdravá a v mnoha kuchyních různých světových zákoutí i vítaná a hojně užívaná, v Česku, až tak známá není. A je to škoda. Nejen, že dobře chutná, ale hlavně dává zdraví.

Cizrnu znali už staří Egypťané. Říká se jí také římský hrách a často se jí dá splést právě s hrachem. Je však větší, žlutá až žlutohnědá a kulatá. Chutná lehce po oříškách. Využívá se hlavně v arabské a středomořské kuchyni.

Patří mezi královnu luštěnin a ne nadarmo. Obsahuje totiž vápník, fosfor, železo, mangan a hořčík. K tomu také vitamíny řady B, kyselinu pangamovou a kyselinu listovou. Najdete v ní i polysacharidy, aminokyseliny, vlákninu a bílkoviny.

Látky, které obsahuje jsou dobrými antioxidanty a zpomalují proces stárnutí. Pomáhá tvořit kolagen a tím zajišťuje dobrý stav chrupavek a pojiv. Snižuje cholesterol v krvi a je tedy prevencí kardiovaskulárních chorob. Pomáhá odbourávat stres, podporuje trávení a přirozenou detoxikaci organismu. Ke všemu neobsahuje lepek a je vhodná pro všechny, kdo trpí celiakií, i pro diabetiky a děti, protože udržuje hladinu cukru v krvi.

Než začnete cizrnu vařit, je dobré ji nechat namočenou alespoň 8 hodin. Měla by se nechat dva dny naklíčit, kdy se zvýší její nutriční hodnota. Voda, kde je umístěná cizrna, se musí denně vyměnit. Vaří se zhruba hodinu i déle. Solí se až na konci vaření. Po uvaření můžeme odstranit i slupky. Dnes se dá nakoupit i sterilizovaná cizrna v konzervách, ta se dá rovnou konzumovat.

Známá jídla z cizrny je hummus, což je cizrnová pasta, která se podává s chlebem pita. Ve Španělsku se z cizrny dělá polévka gabanzo. Přidává se i do kuskusu. Dá se z ní dělat pomazánky, studené saláty, kaše i příloha.

SMS Věštba
SMS Výklad / banner