2012]K této otázce pravím : je i není. Tato otázka má totiž dvě odpovědi a dvě strany mince.

První strana mince – máme na výběr. Víme, co děláme jako lidstvo špatně a můžeme se dle toho zařídit. Nikdo dnes nemůže říci, že svět je v pořádku. Máme 21 století a lidé se „řežou“ stále. Války, násilí, krádeže, loupeže, lži….Opravdu pokrok. A to nebudu psát o devastaci přírody a drancování přírodních zdrojů. Takže částečně můžeme konec lidstva ovlivnit sami. A to změnou svého chování, tedy změnou přístupu člověka k všeobecné morálce. Jenže problém je v tom, že technicky lidstvo sice vyspělo, ale morálně je dosti pozadu. Boje a násilí nekončí, spíše naopak. Lidé jsou dopředu varováni. Vše vidí a vnímají, takže nemohou říci „mi jsme nevěděli“. Tahle strana mince je jasná. Osud Země je v tomto případě v našich rukou.

Druhá strana mince nás staví do role pasivních pozorovatelů. V přírodě a ve Vesmíru běží totiž mnoho procesů, které nemůže lidstvo ovlivnit. Je zapotřebí si uvědomit, že Vesmír i přírodní zákony tu byly dávno před námi a vše funguje ve většině případů nezávisle na lidech. Jakékoliv změny klimatu Země mohou být „přirozené“ a opakující se již od počátku vzniku planety. Vždyť mi sledujeme naší planetu a procesy probíhající na ní tak krátce ! Můžeme jen předvídat a pozorovat. Ale i to chce spolupráci mezi lidmi.

Dále je tu Vesmír. Hmoty a energie, které jsou starší než člověk a které jsou neovlivnitelné naším chováním. Vůbec nevíme, co může nastat v tomto prostoru za rok nebo den. Zde opět musíme mít na paměti, že to, co o vesmíru víme, je jen krátký časový úsek našeho sledování. Ve vesmíru mohou probíhat časové, energetické i rychlostní procesy, které jsme ještě neměli možnost pozorovat.
Přirovnejme to k automobilu, který kolem nás projede a pokračuje dále svou cestou. A mi nevíme, kde se rozjelo, kdo ho řídí a kdy se zastaví, protože stojíme na místě a nemůžeme auto dohnat. Takže ve finále jsme schopni popsat jen krátký časový úsek, kdy kolem nás auto projíždělo, možná i jeho barvu a rychlost, ale to je vše.

Vesmír je v pohybu. Ale tento pohyb nemusí být konstantní, stejně jako zákony v něm panující. A může se Vesmír zastavit, zpomalit nebo změnit směr ? Kdo se odváží říci, že ne ? Prostě tohle nevíme. Vše jsou jen předpoklady, založené na velmi krátkém pozorování.
Navíc zde máme známá i neznámá tělesa, pohybující se prostorem a možná i časem. O nich nevíme zhola nic. Nezapomínejme i na poslední alternativu – možnost, že budoucnost lidstva závisí na inteligentních Stvořitelích.

A co říci na závěrem ?

Pokud má nějaký konec nastat, tak to nemusí být vždy konec lidstva. Také nemusí nastat kolaps vůbec, protože neznáme všechny jeho alternativy. A řekněme si na rovinu, vždy jsou tu dvě cesty i možnosti. To nám stačí k naději, že konec přijít nemusí. Pakliže má přijít něco, co člověk neovlivní, tak to stejně přijde, ať chceme či nechceme. Možná budeme včas varováni a poradíme si.

První strana mince je, jak jsem již napsal jasná – musíme se celkově zlepšit. Tedy alespoň v morálce a v ovlivňování přírody.

Druhá strana mince jest o naději. O naději, že to, co se může stát, se vždy stát nemusí. Žijme raději tedy tak, jako by nebylo konce. Spíše spějme s nadějí do nového a lepšího počátku. Jsme přece lidské bytosti, které žijí, milují a mají právo svobodné volby. Tak toho využijme… . .

Mé JÁ]Ze současného pohledu můžeme toto slovo definovat jako „vnímání a označení vlastní identity.“

Člověk se samozřejmě musí vyjadřovat o sobě před druhými, označovat se za člověka, tedy používat známé slovo Já. Toto slůvko jest identické pro každého člověka, který jím poukazuje na svou osobu.

Již od dětství se učíme identifikovat vlastní osobnost tímto slovem. Později nás rodiče naučí používat své celé jméno a příjmení.

Slovo Já je v souvislosti s lidskou morálkou použitelné v mnoha aspektech lidského chování.

Na jednu stranu je neurčité, protože když nikoho neznáte, tak jeho odpověď na otázku „kdo to byl ?“ v podobě odpovědi „Já“, vám nic bližšího o osobě člověka nenapoví.

Já je však i slovo srozumitelné a lze s ním pracovat různými způsoby. Toto nenápadné slůvko skrývá mnohá překvapení, protože častým opakováním a změnou tónu odhalíme povětšinou to, co si o sobě v dané chvíli člověk myslí.

Třeba takové jáství, tedy egoismus, respektive upřednostnění sama sebe před ostatními, je též důsledkem častého a nesprávného používání tohoto slova.

V pozitivním slova smyslu lze slovem Já poukázat na pravdu (pravdomluvnost), tedy upřímné vyznání, přiznání a označení se za viníka čehokoliv špatného.

Lidé též znají slovo „mé druhé Já“ (odděleného hlasu našeho nitra), které se často hůře identifikuje, hlavně v souvislosti s nemocí (například schyzofrenií).

Vůbec definice slova Já je velmi osobní a ošemetná, jelikož sice víme, že se jedná o označení člověka, ale….ono je těžké se sám se svým Já ztotožnit. O tom by mohli vyprávět třeba filosofové. Naše Já se totiž s ničím neztotožňuje, je to prostě jen Já. My lidé totiž říkáme „Já a moje tělo, Já a můj mozek, Já a moje duše……“ , což zřejmě znamená, že jsme to jen mi, lidské duše, ukryté v lidských tělech a přemýšlející mozkem… A nebo jsme jen souhrnem všech fyzických částí lidského těla ?

Ať je to již jakkoliv, tak slůvko „Já“ zůstane jedinečným vyjádřením naší osobnosti. Proto ho používejte správně a tam, kde je potřeba.

Dřep je důležitý

židle]Než jsme na něčem začali sedět, seděli jsme ve dřepu. Dřep byl pro člověka relaxační, odpočinkovou i pracovní pozicí. Dřep je důležitý i dnes, kdy existují židle. Dřep je dokonce mnohdy zdravější, než jakýkoli pohyb, o který se v dnešním světě plném zdravého životního stylu snažíme. Například je dřep více zdraví prospěšný než návštěva posilovny a běh.

Už je tomu dávno, co lidé ve dřepu relaxovali. V dávných dobách lidé bojovali, lovili a utíkali často před nebezpečím, leželi nebo odpočívali. Dřep byla tehdy naprosto přirozená pozice, která člověku nesmírně prospívala a stále prospívá. Uvolněná páteř se dostane do příjemné flexe a díky gravitaci tak může dekompresovat. Tedy můžete tak mít zcela uvolněnou páteř. Kyčle také klesnou k zemi a uvolní se. Kolena se dostanou do úhlu, který je posílí. A také kotníky se posilní a dostanou se do správného úhlu. Při relaxovaném a uvolněném dřepu se kolena někdy dostanou před špičky nohou. Nemusíte se však bát, tělo i nohy jsou na tuto zátěž stavěny.


Jednou z příčin, proč nás dnes trápí různé zdravotní problémy, je také fakt, že netrávíme dost času ve dřepu. Bolí nás tak záda, kolena a také kyčle. Právě proto mají i staří lidé problémy se postavit na nohy například z křesla nebo ze židle. Chybí jim dostatek síly na to se zvednout ze dřepu nahoru do stoje.

Relaxační pozice

Možná jste si už všimli, že například v Asii nebo Africe se dřepí všude. V této poloze se tam dělá naprosto cokoliv, dokonce se tak hrají i šachy. Pije se tak i čaj nebo se pracuje.

I staří lidé se v oblastech jako je Asie či Afrika, dokážou bez problému zvednout ze dřepu do stoje. Mají silná kolena a zdravé kyčle. Dnešní člověk hodně sedí, někdy postojí a opět zase sedí. Když se nad tím takto zamyslíte, zjistíte, že mnoho času za den nasedíte. Úhel v koleni se dostatečně neuzavře, stehna se nepřiblíží k hrudníku a kotník nedostane potřebnou dorziflexi.

Pokud nesetrváte ve dřepu, netrpí tím jen kostra, ale také přestává proudit krev v místech, kde jsou zkrácené svaly, nebo je nějaká ztuhlost. Takovou svalovinou, kde vše správně nepracuje, jak má, můžou být i plíce, játra, ledviny, srdce a další. Pozice dřepu je důležitá také pro trávící systém, pokud tedy potřebujete vyřešit špatné trávení nebo zácpu, doporučuje se trávit nějaký čas ve dřepu.

Pokud vás bolí kolena, doporučuje se také pozice ve dřepu. Takto je můžete nenásilně posilovat a oceníte vaši snahu zejména ve stáří. S dřepy zkuste začít hned. Nemusíte ve dřepu vydržet půl hodiny každý den v kuse. Zkuste vydržet ve dřepu pár minut. Zpočátku méně, potom už více. Můžete také během dne odpočívat ve dřepu, nebo prostě jen se jít uvolnit, či se ve dřepu dívat na televizi. Začněte po pár minutách, kdy si vzpomenete. Uvidíte ten rozdíl. Když to takto začnete praktikovat, vaše tělo se vám odvděčí a bude to na něm hned znát. Možná také odejdou vaše zdravotní potíže a pocítíte se silnější, než předtím.

Týden 1.6.-7.6.2009
Tarotová karta Eso mečů (Ace of Swords)
Tarot – Eso mečů]Dny nám určené, udělají mnoho práce, týden je ovládaný energií větru. A také tak to s námi bude tento týden. Naše energie, bude kolísavá, ale, přesto silná. Může se naskytnout mnoho deště, ale i mnoho slunce. Obojí by tento týden mělo být v rovnováze.V práci budeme mít úspěch, protože, budeme rychlí. Nemusíme mít, však tak silnou vůli, abychom dokončily důležité věci. Ale to neznamená, že je budeme odkládat, naopak, řešte je, ať vám ubývají. Hlavně by měli nedořešené situace, řešit blíženci, vodnáři a štíři. Pozor je tu i hrozba ztráty zaměstnání, ale má toi své výhody. můžete se dostat na takovou změnu, která vám ukáže nové obzory. Budete chtít dát řád, svému domovu, svému vztahu a svým ambicím. Je však důležité myslet na konečný výsledek, už teď, bude se vám zdát, že to neumíte vyřešit. Opak je pravdou, jenom to tak nepůjde hladce. Můžete však být i prospěšní a pomoci druhým. Pokud poznáte křivdu, či lež, nebojte se zaseknout svůj meč. Na čepeli zeleného meče je vyryto řecké slovo, jehož význam je jasnost. Jde o symbol tvořivé energie, která povstává z intelektuální jasnosti. Tato síla vždy zvítězí (koruna). Temnota a mračna, nevědomost a pochyby mizí. Nebe se otvírá a křišťály v pozadí dávají jasně najevo, že se duchovní jasnost materializuje. Co z jasnosti vznikne, nese tuto kvalitu viditelně v sobě a předává ji dál. Na rukojeti meče, obtočené hadem, jsou symboly dvou půlměsíců a tří sluncí.