Úvaha o víře

SportkaVíra - Krásné slovo, zvláště když pochopíme jeho smysl.

Slovo „víra“ je dnes často spojováno převážně s náboženstvím. I když věřit v Boha je jistě lepší sázkou v loterii zvané život, než věřit ve výhru ve Sportce, tak víra není rozhodně jen pojmem náboženským. To je chybné spojení. Je všude kolem nás. Víru mají totiž ve svém srdci i lidé „nevěřící“.

My všichni věříme v různá tvrzení, učení, děje i zákony, aniž jsme si některé kdy mohli ověřit. Odmalička mnozí z nás věří učitelům, profesorům, rodičům, přátelům i sami sobě. Věříme v částice, které jsme nikdy neviděli, věříme ve zvuky, které jsme nikdy neslyšeli, věříme dějům a zprávám, jež jsou nám předkládány.

Každý člověk v něco či někoho věří. To nás opravňuje věřit, že víra jest základním hnacím motorem veškerého lidského dění.

Každý večer usínáme s vírou v příští den. Věříme, že vstaneme, půjdeme do práce, k lékaři, na nákupy… Víra v lásku, bohatství, úspěch, slávu a další lidské požitky. To je to, co nás drží při životě.

Víru můžeme rozdělit na víru oprávněnou a na víru falešnou, tedy předem zatracenou. Příkladem víry správné je např. víra nemocného člověka v uzdravení. Naopak víra člověka-zločince v beztrestnost je vírou falešnou a předem zatracenou. Zde je možná jen víra v odpuštění.

Zkusme si víru definovat - Jako jisté očekávání věcí a dějů budoucích, u kterých je naděje, že mohou přijít nebo se stanou. S tím souvisí přijmutí vlastní minulosti a přítomnosti, jako nezpochybnitelného faktu bytí.

Co jsme tedy v životě přijali s vírou a co bez ní ?

Zkuste si odpovědět sami.

Položme si však otázku - můžeme bez víry žít ?

Určitě ne, protože nevěřit znamená necítit, nemít a vlastně nebýt.

K čemu nám je tedy dobrá víra ? Ke všemu, jelikož je součástí lidské duše – tedy nás samých. Víra je v každém z nás a kdo tvrdí „ničemu nevěřím“, ten rozhodně pravdu nemluví.

Nepřehlédněte:

SMS Věštba
SMS Výklad / banner