Když pacient, který se léčí homeopaticky, překoná dočasné zhoršení svého stavu, začne se cítit lépe na všech úrovních svého bytí. Tedy fyzicky, mentálně i emočně. To přináší nadšení a euforii z léčby. Po krátké době se však u pacientů mohou objevit staré, dávno zapomenuté symptomy z mládí nebo dětství. V tomto případě se vždy jedná o ty symptomy, které byly dlouhá léta potlačovány pomocí léků a mastí. Jedná se tedy o symptomy, které stojí za problémy, s kterými pacient prvotně přišel k homeopatovi.
Pokud se tedy po léku objeví nějaké zdravotní problémy, kterými pacient trpěl v minulosti, je to vždy dobré znamení, že vše funguje, jak má.
K rozvinutí nemoci je nutná vrozená predispozice, ať už genetická nebo získaná v průběhu života například potlačující léčbou. Vždy je také zapotřebí určitého stupně vnímavosti a citlivosti k vyvolávající příčině, která spustí v těle nemoc. Pokud se nemoc snažíme potlačit chemickou cestou, nedochází ke zlepšení celkového zdraví, ale k jeho úpadku. Problém, který léčíme, nevyléčíme, ale můžeme ho pouze na určitý čas potlačit. Každá nemoc, k tomu, aby mohla vypuknout, potřebuje vhodné prostředí v jejím nositeli.
Každý z nás je individuální bytost a každý chováme citlivost vůči odlišným vlivům. Právě potlačování nemocí hraje velkou roli ve stále se zhoršujícím zdravotním stavu populace.
Stav zdraví není takový, kdy každý den užíváme léky. Stav zdraví je stav svobody, kdy můžeme žít náš život na svém nejvyšším možném potenciálu. Stav zdraví je zdraví na všech rovinách, na rovině fyzické, emociální a mentální.
