Manželské vozidlo]Jmenuji se Eva, pracuji pro jednu zoologickou zahradu v Rakousku. Jsem vdaná a svého velmi žárlivého manžela velmi miluji. Je to zrozenec Panny, který mě také miluje a někdy to až přehání. Není den, aby mě nesledoval očima, není den, aby mě neprověřoval, kde jsem byla, s kým jsem tam byla, v kolik jsem přišla. Jsem šťastná až na tuto žárlivost, která mě dusí a dělá ze mě někoho jiného. Pomalu se mě nastřádalo takové zhnusení. Když jsem přišla a on mě kontroloval, kde jsem byla, jestli mám oholené nohy apod. Dalo by se říci, že se naše manželství řítilo do záhuby. Už jsem nesnesla jen tan pocit, že všude jezdí se mnou, dokonce i na nákup, k mým kamarádkám apod. Alergie na něj již byla nesnesitelná. Až jednoho dne se něco stalo, co vše prolomilo. Jako každý den, jsem brala v zoo vzorky od zvířat a čekala, že si pro ně náš veterinární doktor přijede. Bylo pěkné léto a toho roku se v naší zoo rozšířila infekční nemoc, která postupně hubila plazy. Veterinář Daniel, toho dne přijel a s pěkným zpožděním. Předala jsem mu vzorky s tím, že je nutné ještě dnes dopravit na rozbor. Nestihli jsme místní laboratoř a tak jsem se svolila, že s Danielem dovezu vzorky do vzdálené laboratoře, kousek od Vídně. Zároveň si po cestě naberu krmení v jednom specializovaném obchůdku, který měl zaměření pro plazy.
Daniel vypráví příběh
Cesta s Danielem ubíhala pěkně, měli jsme si o čem povídat, mi dva jsme si totiž vždy měli o čem povídat. Byl mi sympatický a i já jsem asi pro něj byla přitažlivá. Nikdy bych si však nepomyslela, že se toho dne stane tolik zvláštních věcí. Bylo my s ním lehko po duši. Byla jsem otevřená cestou jsme, probrali tolik věcí, dokonce i naše manželství. Nikdy bych nevěřila, že se někomu mohu svěřit, co mám doma za peklo s žárlivým i když milovaným mužem. A že se budu zrovna svěřovat chlapovi, to už bych si nikdy nepomyslela. Ale on mě chápal. Daniel se mi svěřil, že i on měl krásný vztah a chápe mého manžela, mít takovou krásnou ženu, asi bych jí také hlídal, i když dnes bych to již dělal jinak. Chtěla jsem vědět, co znamenají ta poslední slova. Jak dělal jinak? Daniel my vyprávěl příběh, svůj příběh, že byl v úplné situaci jako můj muž. Miloval a chránil, a také tím samým způsobem. Moc lásky, moc žárlivosti až ji nadobro ztratil. Měli jsme spolu dlouhý rozhovor a já pochopila, mého muže.
Žárlit znamená milovat
Žárlit znamená milovat, i když to někdy dusí. Toho dne jsem přehodnotila mého muže a zároveň jsem oba tyto pány dala dohromady. Strach jsem z toho měla, můj chlap je prudký a nevěřícný. Daniel si popovídal s mým manželem, nevím, co si povídali, ale bylo to dlouhé a padli dvě láhve fernetu. A věřím, že jen díky tomu, naše manželství funguje. Je to o pochopení, rozmluvě a uvědomění. Již ve mně není hořkost všedních dnů, která mě provázela, každodenně s manželovým nevěřícným prověřováním. Když by se tak nestalo, byla bych již v této době rozvedená, tu žárlivost bych totiž nesnesla a trpěli by tím jen naše děti. Tento příběh píši, pro všechny žárlivce, aby si uvědomily, že žárlivost je projevem lásky, ale také udušením toho druhého. Já si svou cestu našla. Ale vůbec k tomu nemuselo dojít, kdyby v lásce byla důvěra a trochu volnosti. Milujte, ale nechávejte druhému prostor k dýchání. Jinak vaše manželství může skočit na nedůvěřivosti a komunikaci.
