Stromoskop]I Keltové měli své horoskopy. Utvářela je podobná pravidla jako horoskopy, které známe my. Také se zde k určitému období narození člověka přiřazují symboly, ovšem v tomto případě nejde o nám důvěrně známý zvěrokruh, ale stromoskop či stromokruh. Ano, už jste určitě pochopili, o co jde. Zvířátka zde zkrátka a jednoduše nahrazují stromy. Proč právě stromy?
Sílu hledali především v přírodě
Keltské kmeny, které ve starověku obývaly evropská území, měly spoustu svých pověstí. V mnoha z nich se vyskytoval zajímavý moment: přeměna člověka ve strom. Z toho vyplývá, že stromy pro Kelty znamenaly mnoho. Vážili si jich, měli je ve velké úctě. Strom pro Kelta znamenal domov, obživu, ale i mystiku. Keltští kněží, druidové, připravili základy keltského horoskopu. Jejich sílu jim přinášel velmi blízký vztah k přírodě. S velkou oblibou přirovnávali vlastnosti ke konkrétnímu stromu. Jaké stromy patří o keltského stromokruhu? Topol, kaštan, jasan, habr, fíkovník (osika), buk, bříza, jabloň, jedle, jilm, cypřiš, cedr (modřín), borovice, vrba, lípa, dub, oliva (olše), líska, jeřáb, javor, ořešák.
Desetidenní období vlády jednotlivých znamení
Keltský rok ovšem nezačíná lednem jako náš rok, ale listopadem. Keltský svátek Samhaim znamená Nový rok. Na rozdíl od nás ale horoskop Keltů nemá jenom dvanáct znamení, ale rovných jednadvacet. Jednadvacet různých stromů se točí v koloběhu desetidenních období. Určitě jste teď začali počítat a vrtá vám hlavou: Vždyť se musela jednotlivá znamení opakovat. Jistě, opakovala se, minimálně dvakrát, některá dokonce i třikrát. Také je třeba zohlednit, že Keltové nepočítaki s přestupnými roky, takžě docházelo k posunu. Logicky z toho také vyplývala, že lidé zrození na konci období vlády jednoho stromu měli vlastnosti i stromu následujícího. Nejsilněji také na zrozence z konkrétních stromů působí období jarní a podzimní rovnodennosti a také letního a zimního slunovratu.
