Velikonoce: Svátky jara

Velikonoční vejceVelikonoce, svátky jara. Muži se na ně těší, ženy se jich někdy děsí. Dospělí se těší na štědrou pohostinnost, děti hlavně na zábavu, které v sobě velikonoce skýtají. A alespoň jeden den v roce mohou všichni, kdo jsou mužského pohlaví, dát beztrestně „na zadek“ dámám.

Odkud se ale Velikonoce vzaly a proč je v naší zemi dodnes dodržujeme?

Velikonoce jsou hlavně jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků. Mají připomenout takzvané zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle víry k němu mělo dojít tři dny po jeho ukřižování. Podle Bible se tomu tak stalo kolem roku 30.

Každý rok se Velikonoce slaví v jinou dobu. Oslava Velikonoc totiž spadá až na neděli, která je po prvním jarním úplňku. Vždy jde o přelom března a dubna. Velikonocemi se zároveň i vítá všemi očekávané jaro.

Určitě všichni znáte názvy dnů, které Velikonocím předchází. Jsou to Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, v neděli se potom odehrává bohoslužba, která má připomenout vzkříšení Ježíše Krista.

Symboly Velikonoc

Mezi symboly Velikonoc neodmyslitelně patří velikonoční beránek. Ten měl podle židovské tradice představovat Boží stádo. Dalším symbolem je kříž, protože jak známo, Kristus zemřel na kříži. A konečně ten nejznámější symbol – vajíčko neboli kraslice. Jde zejména o symbol vzkříšení, plodnosti a nového života. Podle tradice se různě malují, zdobí a obarvují.

Důležitou je v době Velikonoc i pomlázka, kterou užívají hlavně muži, kteří si pomlázku sami pletou a to z vrbového proutí. Pomlázka sice úplně nepatří k náboženské tradici, ale v našich končinách se už lidovou tradicí přece jen stala. Pomlázkou muži vždy od rána do poledne šlehají ženy a přitom odříkávají různé koledy.

Nepřehlédněte:

SMS Věštba
SMS Výklad / banner