Strach o syna

Dobrý večer Zdenko,jmenuji se Nikita,už jsem Vám psala nar.1.4.1971.Radila jste mi abych syna nar.17.7.1990 vyhodila,ale nastalo uplně něco jiného.Vrátila jsem se z nemocnice a syn mě před lidma nazval sviní,mrchou,vyhrožoval,at si dávám pozor na malou dcerku,aby se jí nic nestalo,táta mu podal pomocnou ruku a odvezl ho.Já brečela,moc mě to bolí,on takový není,určitě bere drogy,nechodil do práce,má změny nálad,hrozný deprese.Kde se v něm vzalo tolik zloby jen na mě od táty ke mě utekl,já mu dávala peníze,nechápu to,všichni o tom přemýšlejí,že mě nikdy nechce vidět,dával mi vinu,že jsem se z jeho otcem rozvedla.Prosím povíte mi co bude s ním dál a jestli se k sobě vrátíme?Moc Děkuji!!Nikita

SMS Věštba
SMS Výklad / banner

Cesta je těžká

Cesta jeho k vám, je těžká, ale není tak dlouhá, jak to teď vypadá. Váš syn na tom bude ještě hůře, ale o jeho život se bát nemusíte, on si musí sáhnout až na samé dno. Mohu říci, že příští rok, spíše jeho konec, bude u vás klidný, jenom musíte vydržet. Je zakomplexovaný a i alkohol tam dělá své. Má tu několik lidí, okolo sebe kteří ho do toho táhnou. On uzná svou chybu, ale ještě nějakou dobu to může trvat. Pokud vám to půjde, nechte ho teď nějakou chvíli v klidu, on se časem srovná. Vím, že jako matka o něj máte strach, ale on si svým musí projít, neozývejte se mu, zatím by vám ubližoval. Jsem ráda, že jste se mi ozvala. S pozdravem Zdenka.

Můj život

Nikita:Dobré ráno Zdeničko,jste zlatá ženská ,mnohokrát Vám děkuji,Když jsem si přečetla Vaši odpověd hrozně jsem plakala,jako mámu to strašně bolí!Nebudu o tom psát,,mám slzy v očích,ono se to nějak urovná,že jo!Jen bych se chtěla zeptat,proč mám takový život.Jsem pořád u přítele,ted co jsem přišla z nemocnice,tak to fungovalo,ale už se hádáme,on dělá unavenýho,já tady doma dřu jak mezek,všechno zase snědl,peníze nedal.10.9.máme soud o výživu Nicolky.Mám jednoho kamaráda s kterým občas když jedu k lékaři,tak zajdeme na kafčo,tak mi tvrdí,že si za to všechno můžu sama.Já to takhle přece nechtěla.V něm se nevyznám,myslím,že by se se mnou chtěl vyspat.Vím,že jste mi psala,že to s přítelem nepůjde,řeknete mi prosím,jestli najdu nějakého přítele,který bude skvělej?TOužím po klidu,život si se mnou zahrává.Dělám nějakou chybu?Mam Vás moc ráda,je mi z toho všeho smutno!Děkuji moc Nikita

Přítele pošlete k ledu

Nikitko, jsem ráda, že s tím trochu alespoň zatím podvědomě bojujete. Přítele pošlete pryč a co nejdál od vás, není to vaše chyba, že je takový, vaše chyba je jen, že si to od něj necháte líbit. Je to sobec, když nevidí, že tím okrádá dítě. Vše u soudu řekněte a nebojte se říci pravdu. On vám v ničem nepomůže a lásku k vám taky nemá, ukončete to, nebo vás vysaje z poslední kapky. Bude tím jen trpět vaše dítě a to přeci nechcete, děti jsou náš dar a měli bychom se podle toho k nim tak chovat. On si neváží ani vás , ani malé a to je špatně. Nezaslouží si vás, nebojte se, že nenajdete chlapa. Jste Beranka, vy umíte bojovat, opřete se do toho a udělejte s tím konec. Máte v sobě vnitřní sílu, jenom jí vytáhněte na povrch. Zasloužíte si někoho lepšího a nebude trvat tak dlouho a příjde vám do cesty. Jen si musíte vyřešit tohohle nemožného, sobeckého chlapa, je štonc vám někdy moc hrubě ublížit. Nenechte se omezovat. Dejte mi zase vědět, Zdenka.

Cesta je těžká

Nikita..Dobrý večer Zdeničko,ze srdce Vám děkuji,asi mě držíte,já už bych dávno umřela.Moc se tu hádáme,o víkendu jsem utekla k mamině,ale u nich být nemůžu,je jich v bytě hodně,je tam sestra s dětičkama,rádi by mě pomohli,ale neví jak.Peníze na byt já nemám,bydlím u přítele,koukám po inzerátech,ale bohužel se našli jen pánové co si drží byty a chtějí platit sexem,nechci se takhle ponížit.Můžu jen do 5000kč,jinak by děti neměly co jíst.Jsem rozhodnutá,že odejdu,pořád se třesu a bolí mě břicho,ještě jsem v šestinedělí po tom potratu,nikdy bych nevěřila,že na něj půjdu.Budu každý den hledat,snad to brzy vyjde.Přítel nechce pochopit,že je konec,pořád remcá,on si povídá nahlas co se děje,co má udělat atd.není normální,nejvíc ho žere ten soud.Mam Vás moc ráda!!!!!Nikita

Životní situace

Milá Nikitko, vše jednou skončí, i vaše trápení. Teď jste v nelehké životní situaci, ale bude lépe. Ještě to však nějakou chvíly musíte vydržet, než najdete bydlení. ale bude líp. I váš život se stabilizuje, já vám moc fandím, napište mi v jakém jste městě, mám kontakty na lidi co vám mohou pomoci. Ozvěte se mi zase, já vám řeknu více. Jak máte staré děti? Napiště. Zdenka.

Soud

Nikita..Milá Zdeničko,dnes byl ten soud o výživu ,byla to hrůza přítel protahoval,sociální pracovnice řekla,že vypadá na psychologa,soudkyni něco vyprávěl jaký má dluhy atd.nakonec to dopadlo,že dostanu na malou 3000kč.Pohádali jsme se před soudem,sestra mě odvezla k mami,ale večer se vrátím,on tam zůstal.Ráno kadil krev má operovaný hemeroidy.Pořád nad ním přemýšlím,co je vlastně za člověka,je v něm něco schovanýho?To jsem ráda,že to skončí,bojím se i o Romana 2.4.1993 vrátil se z dětského domova,snad nám to půjde,je mu 15let a Nicolku 7.2.2008 tý je sedm měsíců.To je moje zlatíčko ajá jí nechtěla,ale jen tutý situaci,ted kdybych jí neměla,kde bych bylůa,ta mě drží.To by jste byla moc hodná pokud by mě někdo pomohl,bydlím v Holýšově.musim ale brát ohled na malýho jezdí do Horšovského Týna na učnák.Sehnala jsem datum narození toho kamaráda co občas zajdem na kafčo..27.4.1952..řeknete mi prosím o něm něco???Moc děkuji,Mam Vás ráda!!!!!!!!!!Nikita

Bydlení

Nikitko, dejte mi čas, abych pro vás sehnala bydlení, či penízky. Zdravím, Zdenka.

syn

Nikita..Milá Zdeničko,jste moc hodná,nevím jak se Vám odvděčím,nechci Vás moc obtěžovat,zatím jsem nic nesehnala,ale nějak se to na mě všechno navalilo,moc mě bolí záda,mě se stresem blokují,jsem unavená a do toho ted ten mladší syn 2.4.1993 má už třetí den malé oči jako kdyby byl unavený,je podrážděný mám strach ,že něco bere..už jsem to jednou zažila,tak vím jak vyadal a navíc bral ten starší.Myslela jsem,že si vzal ponaučení,že byl dva roky v pastáku,ale asi to jen tak nebude,že jo.V pondělí budu mít testr na thc,tak mu to udělám,objednali mi to v lékárně.Já už chci mít klid a ne bolesti,už mě ty záda bolí čtvrtý rok.Mějte se hezky...ze srdce moc děkuji ...Nikita

Praujeme na tom

Milá Nikitko, na vašem případu pracuji, domluvte svému synovi, i když vím, že děti v tomto věku, moc své rodiče neberou vážně. Zkuste to přes nějakou svou mladší kamarádku. Jinak se vám, ozvu, držte se, Zdenka.