File:Bauer, Konstantin – Starost (1927)]Starost je pocitem, který čas od času přepadne každého. Máme starost o své blízké. O úkoly, o různé scénáře. Dnes je však doba, kdy jsme možná příliš ustaraní a přehnaně starostliví.
Lidem se často v hlavě honí katastrofické scénáře, mají nutkání myslet především na druhé a potom na sebe. Také se často starají o věci, do kterých jim nic není, a které se týkají především druhých osob.
Starost je emoce, která je přirozená. Je to starost o blaho, obavy z něčeho nespecifického. Většinou jde se starostí ruku v ruce strach.
Starost je emoce, která patří k okruhu sleziny. Člověk, který je tzv. slezinový typ, je velmi přemýšlivý a neustále o něčem a o někom přemýšlí. Analyzuje a rozebírá, situace a lidi. Často tento typ přemýšlí o tom, co komu řekne nebo udělá, ale nikdy se k tomu zároveň neodhodlá.
Probírá v sobě stále dokola staré křivdy a má touhu je sdílet s ostatními. Často si pro sebe v duchu počítá a kalkuluje. Pravidelně také tento typ člověka přemýšlí o penězích a materiálních věcech. Zejména si sám sobě pokládá otázky, jestli to bude stačit, zvládne to či to splatí?
Slezinový typ člověka se také rád stylizuje do role spasitele a očekává za to uznání. Pokud ho pak nemá, stává se trpitelem, který upozorňuje okolí na to, co pro ně dělá a jak je nedoceněný.
I k emoci starosti patří řada typických snů, které nás mohou v životě doprovázet, pokud jsme sužováni touto emocí.
Často se nám může zdát o jídle nebo o hlíně, také o penězích, o pokladech, podzemích nebo sklepích. Může se nám také zdát o padání k zemi a o hudbě. Také se nám může zdát o těžkých předmětech nebo zvířatech.
Pokud je člověk emocionálně vyrovnaný, měl by dokázat své starosti prožívat ve správný okamžik a to po dobu nezbytně nutnou. Nastalou situaci dokáže rozumově zhodnotit a udělat pevné rozhodnutí a následně událost pustit z hlavy.
Mnoho lidí však tuto emoci nedokáže udržet na uzdě a starosti je přibíjejí k zemi a vysávají z nich energii. Potom přichází i pocit životní strnulosti, kdy má člověk potřebu zoufale hledat životní jistoty. Přílišné prožívání jakékoliv emocí je patologické, a proto i přílišné prožívání emoce starosti nepřináší do života nic pozitivního.
Živlem této emoce je země a zvukovým projevem je prozpěvování. Často jedné a té stejné melodie neustále dokola.
Jak se naučit ovládat svou emoci starosti? Prvním krokem je pozorování své emoce během dne, a pokud si začnete dělat starosti o něco nebo o někoho, zjistěte, co vás nutí si o něj tyto starosti dělat a proč. Zaznamenejte si událost, osoby, čas i pocity, které vás při tom budou provázet.
V druhém kroku zavřete oči a představte si úrodnou půdu uprostřed jara. Krásnou a kyprou hlínu, do které jsou zasazeny stromy a rostliny. Ty velmi rychle rostou a jsou plné síly.
Ve třetím kroku toto cvičení opakujte, kdykoli se přistihnete, že si vytváříte starosti. Nezapomeňte u toho také zhluboka dýchat.
Nepřehlédněte:
