První láska

SrdceTak jo… Tak začneme… O čem byste chtěli, abych vám povídala? O nějaký lovestory s happyendem? No, tenhle příběh asi happyend mít nebude, ale můžu vám vyprávět o tom, jak jsem si zkazila život a jak jsem ublížila tolika lidem… Chcete? Tak dobře…
Potkala jsem Matěje. Toho nejkrásnějšího kluka pod sluncem. A strašně jsem se do něj zamilovala. Dodnes to nechápu, ale on do mě také a začali jsme spolu chodit. Dalo by se říci, že jsme měli ideální vztah. Opravdu. Jasně, že jsme se občas pohádali, ale hned jsme se zase usmířili…Všichni věděli, že my dva jsme spolu, že k sobě patříme. Já jsem tenkrát v tu dobu byla tak šťastná… Všechno se mi dařilo. Všechno, co jsem si kdy přála… Viděla jsem, jak se lidé kolem nás scházejí a zase rozcházejí, naši kamarádi si stále hledali nové a nové lásky a za nějakou dobu se s nimi rozcházeli, jen my dva jsme stále přetrvávali a já si tenkrát myslela, že je to sice neskutečné, abych od svých patnácti let měla kluka, ale věřila jsem, doufala, že už je to napořád. Tenkrát jsem taky měla jednoho kamaráda, kterého znal i Matěj. Jmenoval se Radek a byl o čtyři roky starší. Byl mi hodně sympatický, i se mi moc líbil, ale nedokázala sem si představit, že bych kvůli němu někdy Matěje opustila, navíc když měl ještě i holku, s kterou jsem kamarádila. Ale jaksi mě přitahoval, ani nevím, čím to bylo. A lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem si nikdy nepředstavovala, jaké by to asi bylo, být s ním… Ale všechno to byly jen obyčejné představy a já dál milovala Matěje. Bylo to neskutečné období. Nevím, jestli jste to už zažili, ten pocit, kdy máte chuť objímat celý svět, nikdo vás nemůže rozházet a neustále musíte myslet jen na toho jednoho člověka… Já to takhle měla každý, opravdu každý den, kdy jsem byla s ním a někdy jsem si i říkala, jak jsem se o to zasloužila, že jsem tak šťastná… Prostě to byl můj první, kluk, moje první láska… S ním jsem se dotýkala nebe.

No a jednou, bylo to o prázdninách, můj Matěj musel jet pryč. Už ani nevím proč, ale pamatuju si, že říkal, že přijede až pozdě večer, tak se uvidíme až další den. Protože jsem doma neměla co dělat, usedla jsem k počítači a zapnula si ICQ. A Radek byl online, tak jsme si hned začali psát. Já mu napsala, že nemám co dělat a tak dále. No a on navrhnul, abychom šli ven. Souhlasila jsem i přesto, že jsme spolu ven moc nechodili, spíš jsme si jen psali nebo si povídali ve škole, ale nikdy mě nenapadlo jít s nim ven, kvůli Matějovi a i kvůli jeho holce. Ale tento den jsem šla. A bylo to opravdu skvělý, pořád jsme se smáli… Najednou začalo strašně pršet. Protože jsme byli poměrně daleko od mého bydliště, navrhl Radek, že půjdeme k němu. Dodneška lituju, že jsem se tenkrát nevykašlala na nějakej déšť a nešla radši domů… On neměl nikoho doma, tak jsme šli do jeho pokoje a poslouchali hudbu… A zrovna když hrála naše oblíbená písnička, Radek se ke mně naklonil a… Tu písničku nechci už nikdy v životě slyšet. Ano, já jsem podvedla mýho Matěje. Ptáte se proč? Já nevím, nevím, jak jsem to tenkrát mohla udělat, dodneška si kladu tuhle zatracenou otázku PROČ, proč jsem si tenkrát představovala, že ten kluk, s kterým se právě miluji, je Matěj a ne Radek… S Radkem jsem se domluvila, že to zůstane jen mezi námi… Strašně jsem toho litovala, přesvědčovala jsem sama sebe, že to bude v pořádku, že zase bude všechno jako dřív… Ale nebylo… Nedokázala jsem se chovat normálně jako předtím, po tom všem, co jsem mu udělala… A on to dobře věděl, že se něco děje… A jednoho dne jsem to už nevydržela. Řekla jsem mu to. Úplně všechno. Viděla jsem, jak strašně jsem mu ublížila. Bylo to jako nějakej špatnej sen, ze kterého jsem si přála se probudit… Jenže tohle byla realita a já Matěje zklamala tak moc, že víc to už ani nešlo. On mi tenkrát řekl, že mě miluje, tak strašně moc, že by mi odpustil všechno, všechno na světě, ale tohle… Na tohle že nemá sílu. A odešel.

A já byla totálně na dně. Doslova. Ten večer na nás někdo zazvonil. Šla jsem otevřít v naivní představě, že by to třeba mohl být… Ale byl to Radek. Řekl mi, že se se svojí holkou rozešel, protože prý zjistil, že miluje mě. Tak jsem ho pozvala dál… A všechno mu pověděla. O tom, jak strašně Matěje miluju a že on už to ví a rozešel se se mnou. A že pro mě to byl prostě jenom úlet a ať se na mě nezlobí. A Radek beze slova vstal a odešel. Nikdy by mě nenapadlo, že po tom osudným dni se do mě zamiluje. Ale k čemu mi to bylo platný, já chtěla Matěje a ne Radka… Já vim, za blbost se platí. A Radkova holka? Ta se zhroutila. Radek jí neřekl pravý důvod, proč se s ní rozešel, takže mě z toho naštěstí nepodezírala… Ale i tak… Já jsem strašlivě ublížila třem lidem… A i sama sobě. Jo, všechno krásný jednou končí… Nedávno sem se dozvěděla, že Radek i jeho bývalá holka mají někoho nového… Přála jsem jim to. Strašně moc. Ale nevěděla jsem, jak je na tom Matěj… Hrozně dlouho jsem ho už neviděla. A nevím to ani teď. Dneska je 3.12., za tři týdny budou Vánoce a dneska by to byl přesně rok, co bychom byli s Matějem spolu. A já tu sedím, píšu tenhle příběh a brečím. Už zase. Za ty dva měsíce, co se to stalo, jsem Matěje skoro neviděla. Jen párkrát, a to ještě jenom z dálky… Už jsem vzdala posílat mu zprávy nebo mu volat, protože stejně nereagoval… Já jsem ztratila svoje štěstí a nevím, kdy se konečně přestanu trápit… Dneska jsem si přečetla jeden citát: Važ si každého okamžiku, kdy jsi s milovanou osobou, protože nikdy nevíš, která chvíle je ta poslední. A já si toho asi dostatečně nevážila…

Autor: Veronika H., znamení Panny
SMS Věštba
SMS Výklad / banner