Zlatá nitka
Hledání nitky]Ptáte se, co to je ? Zlatou nitkou nazýváme usměrněnou energii života, která je předávána z generace na generaci. Jde o genetický proužek energie, který si každá duše přináší sebou na svět. Chrání nás před absolutní degenerací, dává nám šanci mít svobodnou vůli a uchovává rozlišovací schopnost poznání dobra a zla. Je trvalou součástí lidské duše. Nejvíce ji „vidíme“ v dětech, respektive v jejich čistotě a nevinnosti. Bez ní by jsme neměli připravené čisté listy života. I když se s určitými tendencemi člověk narodí, tak je třeba si uvědomit, že tyto tendence obklopují jen velmi malé procento naší duše. Ostatní je na nás, dále na výchově a společnosti.
Je sice pravdou, že dědičné negativní informace našich předků genetickou nitku částečně deformují, rozhodně ji však nepřetrhnou, ani nezničí. Díky ní se můžeme jako děti vyvíjet i růst.
Bohužel, někteří z nás tuto zlatou nit v určitém věku „zdeformují a zauzlují“, čímž přiškrtí průtok její čisté energie.
Ptáte se jak ?
Například výchovou a společností v které se rodíme. Odmalička je tato nitka „obalována“ viděním špatného kolem sebe a dědičnými chybami. Pozitivní energie této nitky se pak ztrácí pod nánosy životního bahna, které nás v dospělosti obklopuje. Dá se říci, že jsme občas vtaženi do „dospělosti“ nepřipraveni a nevybaveni. Do dospělosti, která je však dospělostí pouze fyzickou.
My lidé nejsme totiž nikdy dospělí. Jsme stále „lidmi s dětskou duší“, jenom jsme na to zapomněli.
Typickým příkladem je stáří. Myslíte si, že když stárne tělo, že stárne i duše ? Ne, nestárne. Zeptejte se starších a oni vám poví. Tělo je spíše pro duši velkou překážkou. Bohužel.
Přemýšlejte, proč vám staří lidé někdy připadají jako „malé děti“ ? Ano je to tak, navazujeme na naší zlatou nitku mnohdy až ve stáří, ale není to pozdě ?
Není lepší hledat tu svou zlatou nitku již nyní ? Vraťme se do doby, kdy jsme jí ztratili či přetrhli. A to je většinou věk dospívání.
Hledejte v čase, ve vzpomínkách, vraťte se do doby, kdy jste ještě cítili dětskou radost ze života a napojte se na ni. Začněte znovu, bez ohledu na věk a čas. Dýchejte jako děti a buďte jako děti. Smějte se jako děti a dívejte se na svět dětským zrakem. Zrakem nevinnosti a s očima plnýma radosti i lásky. Vím, že v dnešní době je to pro mnohé z lidí těžké, ale když to nezkusíte, tak nepoznáte. Svět se mění a jestli se změní k dobrému je i na nás, lidech.
