Zajímavosti

Náboženství: Buddhismus IV. díl

Buddha ParkNirvána je také bodem, kterého by chtěl dosáhnout každý buddhista. Buddha i přesto, že sám nirvány dosáhl, neučil své studenty, jak jej dosáhnout okamžitě, protože věřil a byl přesvědčen o tom, že ne každý je na tuto cestu vysvobození připraven.

Ve spoustě buddhistických textů můžeme najít různé návody, jak být šťastný v tomto životě, co dělat pro to, abychom se příště lépe narodili, jak se chovat správně v manželství a k partnerům, jak zachovat opravdové přátele, jak být bohatý a jiné.

Náboženství: Buddhismus III. díl

Socha BuddhyGautama Buddha vytvořil učení, které bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z koloběhu zrození a smrti, který nikdy nekončí. Jeho posluchači byli asketi, kteří hledali osvobození od utrpení světa, nebo lidé, kteří se zamýšleli nad otázkami smrti a života a také o posmrtné existenci. Kladl důraz na praxi, která má člověka osvobodit od narození a následné smrti, nebo má člověku pomoci, aby vedl uvědomělý a blažený život až do smrti. Snažil se lidskou bytost oprostit od nevědomé egoistické žádostivosti, nelásky a sobeckosti.

Inkové III. díl: Co po sobě zanechali?

Machu PicchuPokud se vydáte na dovolenou do dnešního Peru, můžete zde stále najít nějaké pozůstatky po Inkách. Navštívit a obdivovat můžete různé chrámy, paláce, velké vojenské silnice, akvadukty nebo veřejné stavby.

Inkové k postavení staveb používali kameny bez malty, kterou tehdy neznali. Všechny kamenné bloky opracovávali a dopravovali na místo určení. Byly skládány naprosto přesně, že byste do nich nestrčili ani ten nejtenčí nůž. Střechy domů a obydlí dělali z došků ze slámy, některé ze dřeva.

Náboženství: Buddhismus II. díl

Velký BudhaBuddhismus je jako náboženství zcela výjimečný svým jedinečným postojem k lidské duši. Tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu duše, s kterou bychom se dokázali identifikovat jako s „já“, například od ostatních náboženství, která tvrdí, že s tělem se rodí i duše, která buď po smrti přetrvává, nebo zaniká. Buddhismus tvrdí, že takové to úsudky jsou mylným důsledkem naší nevědomosti.

Termín buddhismus je mezi buddhisty poměrně čerstvý. V théravádových zemích, je Buddhovo učení nazýváno slovem sásana, tzn. učení. V Tibetu se setkáte s termínem nagä čhö, což znamená náboženství zasvěcených. V Číně říkají buddhismu fo-ťiao, Buddhovo učení, v Japonsku má svůj název jako bukkjó, též Buddhovo učení, nebo bucudó, Buddhova cesta.

Inkové II. díl: Zánik Incké říše

Fransico PizzaroKdyž Incké říši panoval Huayna Capaka, který svůj čas trávil hlavně na severu Quitu, začali na pobřeží přistávat první Španělé. Španělé však na tento kontinent zavlekli nemoc, dosud nepoznanou, epidemii pravých neštovic. Na tu nebyli Inkové zvyklí a vůbec neznali evropské nemoci, navíc pravé neštovice jsou velice závažným onemocněním, a tak spoustu obyvatel Incké říše této nákaze podlehlo. Dokonce na ni zemřel i panovník Incké říše Huayna Capaka.

Náboženství: Buddhismus I. díl

BuddhismusBuddhismus se jako takový označuje spíše než za náboženstvím tak za filozofický směr. Je to tedy nábožensko-filosofický systém, který vznikl díky jednomu člověku, který nesl název Gautama Buddha to v dávných dobách 5. Století př. n. l. na severovýchodě Indie. Buddhismus patří k jednomu z nejrozšířenějších světových náboženství a vyznává jej až okolo 500 milionů lidí světové populace.

Z období, kdy žil Buddha, o buddhismu nejsou zachovány téměř žádné zprávy, všechny dnešní znalosti vychází z dokumentů, svatých spisů, tzv. pitak, ty byly ale sepsány až po Buddhově smrti, ale je velká pravděpodobnost, že je zde obsaženo učení velmi blízké Buddhovu.

Inkové I. díl: Nedobytná říše

Zlatá InkaIncká říše se rozpínala v Jižní Americe v dnešním Peru, Kolumbii, Ekvádoru, Bolívie, Chile a Argentiny. Název Inka byl především pro panovníka a jeho příbuzné, a ti poté představovali elitu celé říše. Inkové za své přijali kečujskou kulturu i jazyk a ten poté vnutili všem svým podrobeným národům. Některé národy žili s Inky v míru, ale jiné v konfliktu. Toho poté využil v dobytí Incké říše španěl Francisco Pizzaro.

Mayové II. díl: Mystický kalendář

Mayské kalendářPro Maye byl jejich kalendář velice důležitý. Byli posedlí měřitelností času. Nejen, že měl jejich kalendář za úkol zachycovat všechny jejich důležité události, ale hlavně je měl přiblížit kosmu a jeho silám.

Měsíc se třinácti dny byl nejmenší kalendář, bylo to malé kolo. Rok měl dvacet měsíců po třinácti dnech. Velké kolo, které obsahovalo dvacet měsíců, oplýval jmény bohů.

Aztékové II. díl: Víra v posmrtný život

Aztékové - kosmogramAztékové se byli schopni hodně naučit od svých předchůdců, kterými byli Toltékové, Máyové a Olmékové a to co se naučili, uměli dále rozvinout.

Od Toltéků převzali známé krvavé rituály, které prováděli velice často v jejich slepé víře, že tím zajistí, aby slunce vyšlo každý den. Až 50 tisíc lidí přišlo ročně o život díky těmto nelidským rituálům. Z poplatků, které vybírali od porobených národů, se vedle zlata, stříbra, kožešin a drahokamů, stalo nejdůležitějšími velké počty lidí, určených k obětování. Když rozšiřovali Velký chrám v Tenochtitlánu, během pouhých čtyř dní oslav přišlo o život na 20 tisíc lidí. Těm bylo jejich srdce zaživa vyrváno z těla.

Aztékové I. díl: Záhadná civilizace

Aztékové při oběděJedna z nejslavnějších pradávných civilizací, jejichž název Aztec, pochází ze slova Atzlan, což je místo sedmi legendárních jeskyní, odkud podle legendy pocházeli předci Aztéků.

Předpokládá se, že Aztékové žili na severu Mexika, ale kolem 13. století n. l. se přestěhovali na jih. Na jih nakonec dorazili začátkem 14. století a pro tehdejší obyvatele jižního Mexika byli cizinci. Zároveň byli považováni za barbarský kmen. Když se někde chtěli konečně usadit, civilizované kmeny je vyhnaly.

Syndikovat obsah