Bolest ze ztráty bližního

LítostJak se projevuje ?
Především lítostí a žalem. Trápíme se kupříkladu nad ztrátou bližního nebo při tom, kdy nám někdo ubližuje svým jednáním.

Někdo blízký nám zemře. Pocítíme žal, bolest duše, jsme zoufalí a zahořklí na celý svět, ale mnohdy i na Boha. Kde je spravedlnost ? Proč zemřel ? Co budu dělat ? Jak se s tím smířit ? Otázky, které nám pojednou nedají spát.

Ztráta bližního je z pohledu člověka nespravedlivá a bolestná, to je přirozené. Je logické, že lidé potřebují v této situaci oporu, pochopení a především objetí a pohlazení, protože smrt není vždy přirozená. Přijde nemoc nebo nehoda. Pro mnohé nespravedlnost. Ztratíme druha, dítě, přítele, rodiče a svět se nám na chvíli zhroutí. Někteří se z toho nevzpamatují celý život.

Bolest duše je v případě ztráty bližního samozřejmá, a to hlavně kvůli poutu, které jsme k němu měli. Také kvůli lásce, jíž jsme schopni jako lidské bytosti k druhým cítit. Pouto lásky a sounáležitosti. Je to jako bychom ztratili kousek sami sebe, ale i část kapitoly života, kterou dotyčný vyplňoval.

A samozřejmě vzpomínky. Ty nejvíce bolí. Vyvstávají v našich myslích v momentech i situacích, které nám milovaného připomínají. Cítíme stesk, tam někde uvnitř v nás.

Jak pomoci ?

Od bolesti, která ve vás zůstane, vám nikdo nepomůže, ale můžete ji přetransformovat ve vzpomínku sice bolestnou, ale částečně radostnou, neboť to, že na zemřelého myslíte, odhaluje vaší lásku k němu. Bolest však zůstane a s ní i nejistota. Nejistota v podobě otázky „uvidím jej ještě někdy ?“

Především lidé věřící v posmrtný život si odpoví „zajisté ano, uvidím“.
Je to krásná myšlenka, setkat se znovu s tím, koho jsme ztratili. Jenže si nejsme mnohdy jistí. Kdo nám to poví ? A stačí jen věřit ? Co pro to mohu udělat ?
Neodpoví vám jistě nikdo, protože není to člověk, kdo určuje pravidla posmrtného života.

Ale co se týče víry, tak vám pravím, věřte. Věřte, že se ještě setkáte, uvidíte a obejmete. Jen je potřeba věřit a dle toho se i chovat. Byla nám dána pravidla, při jejichž dodržování je možno duší nesmrtelnou se stát. Zkuste to. Protože pokud ve vás víra v lidskou nesmrtelnost není, tak bolest odchází velice pomalu a smysl života vám uniká. K čemu by jsme potom měli tolik citu a lásky ? K tomu, aby jsme o tyto dary přicházeli odchodem bližních ? Jaký by měl potom smysl život člověka, který je provázen láskou a končí smrtelnou bolestí ?

Věřte, protože někdy je lepší věřit, než žít v nejistotě. Víra je silnější a společně s láskou a nadějí tvoří ten nejpevnější bod lidského bytí.

Pokud jste milovali někoho, kdo již na světě není, tak nenechte prosím lásku odejít s ním. Milujte znovu a dejte lásku dalším lidem. Neodcházejte předčasně ze světa, ale žijte dále a lépe. Jen tak můžete utlumit svou bolest a změnit ji v naději a očekávání.

Nepřehlédněte:

SMS Věštba
SMS Výklad / banner